masoxCZ nám napsal(a):
Úvah nad ideálním PDA jste na našem portálu mohli zaznamenat již několik, přesto se k němu vracíme znovu. Tentokrát nás čeká zamyšlení mnohem podrobnější. Navíc doba pokročila a tak nebude od věci zhodnotit, nakolik nezadržitelný všeobecný pokrok poznamenal podobu stávajících chytrých telefonů a kapesních počítačů...
Současná situace na trhu chytrých telefonů pravověrného palmistu spíše deprimuje, než naplňuje nadějemi. Světová ekonomika čelí nastupující recesi, výdaje na IT celosvětově klesají, technologické firmy aplikují zeštíhlující programy, AMD propustilo 1 500 lidí, a co je horší, sám Palm v pátek propustil přes 300 lidí z necelých 1 100, kteří firmu do té doby tvořili. Zpráva je to v kontextu objednávky pěti milionů kusů Treo Pro od výrobce HTC vpravdě šokující, nicméně to může být jeden z nejlepších kroků, které Palm kdy učinil. Podle CNETu a PC Worldu totiž mezi propuštěnými nebyl jediný vývojář nebo technik, nýbrž se jednalo výhradně o pracovníky oddělení obchodu a marketingu. Nevím jak jinde ve světě, ale tady v ČR jsem jako jediné marketingové aktivity samotného Palmu zaznamenal jeho výrobky pouze asi ve dvou dílech nijak úžasných seriálů, navíc v rukách arcipadouchů. A to je jako výsledek práce tří set lidí dost slabota, o stavu technické podpory a servisních center pro Evropu nemluvě. Uvedené propouštění tedy vnímám jako odstřižení koule na noze, tím spíš, že (byť o tom na iDnesu nevyčtete ani slovo) model Centro svými prodeji překonává i opěvovaný iPhone obou generací a Treo Pro je považován za nejlepší pracovní smartphone/komunikátor na trhu. Na druhou stranu Foleo vypadalo sice zajímavě, níže však osvětlím, proč jsem byl nakonec rád, že bylo ukončeno, byť to pro Palm znamenalo něco přes 10 milionů dolarů spláchnutých do kanálu (zaplaťpámbu jenom 10 milionů).
Teď proč čekání na Godota? Stručně... Hrdinové stejnojmenné novely a divadelní hry čekají na ohlášeného člověka jménem Godot, jehož příchod má znamenat vykoupení z mizérie jejich dosavadních životů, ten je však stále znovu odkládán. Během dlouhého čekání začnou uvažovat dokonce o sebevraždě, k níž však nikdy neseberou odvahu, a tak jsou odsouzení nejspíše navěky sedět pod stromem a čekat. A já si právě takto připadám s každým představením nových modelů, ohlášením jejich odkladu, a s každým zklamáním z toho, co nakonec skutečně přijde na trh. Přesto se výrobci stále dokola předhánějí v ohlašování revolučních novinek, které jsou však ve výsledku jen ke vzteku, neboť se jedná spíše o závod kdo namaluje trapnější, bombastičtější a pomalejší patlaninu a vydávají to za uživatelské prostředí revolučních kvalit.
Jak si tedy svůj vysněný druhý mozek představuji?
Poměrně jednoduše; kromě telefonu bude zařízení schopno pojmout všechna tzv. PIM data, bude se schopno připojit k nejdůležitějším sítím a přenášet po nich data rozumnou rychlostí, bude mít dostatečnou paměť pro uložení dat, bude možno pro něj vyvíjet aplikace, které bude možno bezpečně nakoupit a nainstalovat na centralizovaném tržišti nebo alespoň standardizovaným způsobem z libovolného počtu obchodů, a bude možno jej jednoduše připojit k velkému počítači. Jeho ovládání bude přehledné, bude možno jej přizpůsobit potřebám uživatele, operační systém bude stabilní, odezva přijatelně rychlá, a bude podporovat národní abecedy na úrovni systému. Operační systém a aplikace budou vybaveny mechanismem automatických aktualizací, díky nimž bude možno snadno distribuovat a aplikovat opravy zjištěných chyb, případně na dálku pomoci s diagnostikou závad a jejich odstraněním. Za ostudné považuji, že jednotlivě nebo v různých kombinacích všechny tyto požadavky výrobci splnit dokáží; z nějakého důvodu však nikdy všechny zároveň, a uživatel mého typu tak buďto musí mnohé z důležitých požadavků oželet, nebo nakoupit větší počet různých zařízení a přecházet mezi nimi.
Nyní své představy o ideálním přístroji upřesním a troufnu si tvrdit, že nejsem sám, kdo by byl ochoten za zařízení následujících vlastností vysolit i poměrně velkou částku (která by ovšem s ohledem na cenu dnešních netbooků neměla být ani nijak horentní).
- operační systém: v podstatě libovolný; v dnešní době je již jedno, zda je v zařízení OS X, Linux, Symbian, Windows Mobile, nebo Palm OS. Podstatná je podpora národních znaků na úrovni systému, bezproblémová synchronizace s desktopem, stabilita a rychlost odezvy. - prostředí: osobně mi nejvíc vyhovuje uživatelské prostředí Palm OS, i když to může být tím, že jsem s ním pracoval nejdéle. Mám zkušenosti i se Symbianem S60 a UIQ2, Pocket PC, Windows CE a ve všech se najde něco, co je vyřešeno o chloupek lépe nežli v Palm OS nebo se na to dá snadno zvyknout (pro příklad mi více vyhovuje microsoftí styl menu na dolním okraji, kdy si při práci s ním nezakrývám rukou data na zbytku displeje). Líbila by se mi např. kombinace Launcheru Palm OS (jistě, je považován za přežitý, mě však více vyhovuje styl, který označuji za funkcionalistický primitivismus) s Today obrazovkou Windows Mobile s nádechem sdruženého panelu S60 a možností využití panelových pohledů Xperie. - displej: dotykový je jistě příjemný, není však nezbytný; Palm se svými řadami Treo a Centro (o Nokii s platformou S60 nemluvě) opakovaně potvrzuje, že při vhodném řešení ovládání se bez dotykového snímače dá snadno obejít. Multitouch je rozhodně bonus, zjednodušuje a zrychluje to ovládání, postavit na tom ale celou marketingovou strategii je jednoduše zhovadilost. Displej raději zapuštěný jako u Trea, nebo alespoň nějak chráněný proti poškrábání; takzvaná optimalizace pro ovládání prstem mi nevyhovuje - dobře řešenému prostředí a správně zkalibrovanému displeji je jedno, jestli píchnu prstem nebo perem. - klávesnice: představa odvykací kůry v případě odchodu od Palmu mě stručně řečeno k smrti děsí. Přinejmenším žádoucí je podpora externí klávesnice přes Bluetooth nebo IrDA, ještě lépe i skrze USB. - konektory: opustit (a možná rovnou zakázat) proprietární konektory a přejít na USB + audio Jack (ať už USB mini nebo micro) a audio 2,5 nebo 3,5 mm, s nabíjením přes USB. Za čítankově odstrašující příklady považuji špinící se konektor Palm Athena, opotřebovávající se plastové zámky FastPortu Sony Ericsson (kde je navíc vyloučeno připojení např. sluchátek zároveň s datovým kabelem nebo nabíječkou), a neschopnost Nokií nabíjet z USB, přičemž vrcholem jsou hybridní sdružené konektory u Samsungu. Také bych očekával, že telefon bude umět nejen režim mass-storage a půjde tak připojit k desktopu jako externí disk, nýbrž že bude umět USB sběrnici řídit a tak umožní přes USB připojit periferie: klávesnici, myš, čtečky karet, nebo flashdisky. Samozřejmě s podporou USB hubů. - synchronizace: jako samozřejmost bych očekával synchronizaci PIM dat s platformami Windows, MacOS a Linux s podporou nejběžnějších PIM aplikací (ideálně s možností definice vlastní podoby dat prostřednictvím XML) a instalací mobilních aplikací ze všech hlavních desktopových platforem. - připojení: absolutní minimum by bylo Bluetooth 2.0 EDR s A2DP profilem, GSM+EDGE, nanejvýš žádoucí UMTS HSPA (tedy vysokorychlostní v obou směrech), a wi-fi alespoň úrovně g (n-ko bude ještě pár let poměrně nezajímavé) s možností vypnutí např. šoupátkem a možností rychlého vyhledání sítí a připojení k nim. Telefon by však měl umět fungovat i jako access-point, tedy být schopen pracovat jako brána do mobilní sítě pro počítače schopné se k němu připojit přes wi-fi nebo Bluetooth. Při připojení kabelem by měl umět jak zároveň synchronizovat data i pracovat jako modem, tak i obrácený směr kdy aplikace v telefonu přistupují k Internetu prostřednictvím desktopu, k němuž je telefon připojen. Datové přenosy by měl umět sdílet, tedy být schopen zajistit přístup k Internetu svým aplikacím zároveň s modemovým přenosem pro desktop, jako to umí dnes již historický SE K750. - aktualizace, aplikace a jejich distribuce: aktualizace továrního softwaru stylem obdobným MS Windows Update, tedy s možností alespoň kritické opravy do zařízení od výrobce natlačit, méně důležité si podle vhodného plánu průběžně stahovat. Centrální obchod s aplikacemi a obsahem nebo alespoň standardizovaný mechanismus pro přístup k více obchodům pro nákup aplikací a obsahu třetích stran s bezpečnými platebními metodami a jasnými licenčními a provozními podmínkami (viz průšvih a ostuda Applu kolem vývojářských licencí, bianco šek pro likvidaci nepohodlných a Applu konkurujících aplikací, nejednotný a v čase se měnící výklad licenčních podmínek, blokování komunikace mezi vývojáři a potlačování nepohodlných informací). Ideálně volně šířené vývojové prostředí a pluginy pro nejrozšířenější vývojářská prostředí třetích stran. - práce s dokumenty a kancelářské aplikace: kromě PIM i sada mobilních aplikací pro základní práci s kancelářskými dokumenty, podpora otevřených formátů, podpora elektronické pošty včetně průmyslových standardů pro push-email, instant messaging, VoIP komunikace. A to včetně varianty, že by nic z toho nebylo dodáno a muselo se to dokoupit, případně předinstalovaný bundle by bylo možno selektivně vyházet z paměti, aby nezabíral místo. - terminálové služby: zde se konečně dostávám k tomu, co se mi nelíbilo na Foleu... Pro Windows Mobile vznikla obdoba Folea, která ovšem funguje podstatně jinak. Jmenuje se Celio RedFly, a jedná se o jednoúčelový jakoby netbook, který je ovšem ve skutečnosti hloupým Bluetooth terminálem WM zařízení s nainstalovaným ovladačem terminálového serveru. Veškerá inteligence zůstává v telefonu a na RedFly je k dispozici pouze grafický výstup s větším rozlišením a velká klávesnice. Jedná se tak pouze o dálkové ovládání aplikací běžících v telefonu. Naproti tomu Foleo mělo vlastní inteligenci a pracovalo pouze s daty, která si podle potřeby vytahovalo z telefonu; aplikace běžely na Foleu. Tím, že Foleo byla vlastně samostatná platforma s velmi omezenou použitelností, bylo dáno jeho předurčení k zániku, neboť mělo neúnosně malou cílovou skupinu, která nebyla ochotna zaplatit cenu nutnou k tomu, aby se Foleo uživilo. Ed Colligan si to naštěstí uvědomil včas, ještě nežli na Foleu stačil Palm vykrvácet. Obdobně se domnívám, že z téhož důvodu je RedFly odsouzeno k zániku, neboť se jedná o jednoúčelový hardware, který sám o sobě je úplně k ničemu a představuje jenom mrtvou váhu. V době nástupu a obrovského rozmachu netbooků, které za stejnou nebo jen o maličko vyšší cenu jsou plnohodnotnou výpočetní platformou, se jako použitelná jeví pouze kombinace ovladače terminálového serveru běžícího v telefonu v kombinaci se Vzdálenou Plochou známou z WinXP běžící na netbooku nebo na libovolném počítači v dosahu. A popravdě řečeno nechápu, proč Microsoft tuto obrovskou šanci jediným úderem vytlačit veškerou konkurenci z corporate sféry nikdy nevyužil. Úplně by tím totiž padla nutnost vymýšlení portable verzí desktopových aplikací pro klíčenky, opruz při údržbě synchronních kopií PIM dat na několika úložištích (desktop, mobil, klíčenka), hrůza spojená s představou zneužití dat v cachích počítačů internetových kaváren, i nutnost vláčet s sebou pro delší psaní nebo na obchodní jednání externí klávesnici nebo notebook. Když potřebuji napsat delší text, sednu si do kavárny / k terminálu partnera, spojím telefon s terminálem a pracuji s daty v mém zařízení. Přitom si vychutnám kávu a po zaplacení (a proč ne přímo od klávesnice?) jednoduše odkráčím a svá data si odnáším s sebou. - výdrž: pro pracovní nasazení není ve skutečnosti nijak zásadní. V pracovní oblasti je totiž napájení k dispozici jak v podobě silnoproudých zásuvek, tak ještě častěji jako USB konektor a ve vozidlech jako Edisonova 12V (nebo v nákladních vozech 24V) zásuvka. S bohatou rezervou tak postačuje, když zařízení vydrží 8,5 hodiny plného nasazení, většinou však daleko méně, řekněme 4 hodiny. Konkrétně já své stávající Treo 680 ráno utrhnu z nabíječky, připojím je k CL adaptéru v autě, v kanceláři k USB kabelu, a ve vzduchu je tak obvykle jen pár hodin denně a nejpozději o půlnoci je opět na nabíječce. Žádoucí by však jistě bylo, aby zařízení vydrželo alespoň 12 hodin plného nasazení a alespoň přes prodloužený víkend v režimu standby s občasným hovorem. Vše nad tento rámec je, alespoň v mém případě, bonus. - odolnost: Zařízení rozhodně musí vydržet běžné pády se stolu nebo z ruky na zem a neutrpět víc než škrábanec o kamínek. Přinejmenším žádoucí je odolnost alespoň proti vlhkosti a stékajícím kapkám vody, protože občas zmokneme všichni a před pár dny jsem Treo dokonce upustil do louže. Po vyklepání vody a vysušení fénem funguje bez problému dál. - GPS a akcelerometr nebo gravitační senzor: Velmi příjemný bonus, nikoliv však nezbytný. Integrovaná GPS buďto vyžaduje podporu aplikací nebo je nutno doinstalovat ovladač či aplikaci zpřístupňující GPSku standardním způsobem; osobně takovou mezivrstvu považuji spíše za výhodnou (a to i na zařízeních využívajících externí GPS), protože principiálně umožňuje zpřístupnit GPS více aplikacím zároveň, a tak umožnit do té doby nevídané: navigaci zároveň s vyhledáváním bodů zájmu, využitím telematických služeb, okamžitou lokalizaci uživatele při vytočení tísňové linky, sběrem statistických dat, cílenou reklamu, atd. bez nutnosti přeskakování mezi aplikacemi. Gravitační senzor je další bonus, neboť umožňuje měnit zobrazení podle polohy telefonu (což ovšem třeba vleže na boku dokáže docela otrávit); za přínosnější však považuji tříosý akcelerometr: s jeho pomocí lze dostatečně přesně navigovat i mimo signál GPS - v tunelech, podzemí, hlubokých údolích, v oblastech se silným rušením, apod. a navíc je schopen gravitační senzor zastoupit.
Když to tak po sobě pročítám, nenacházím jediný požadavek který by již dnes nebyl v nějakém zařízení splněn nebo nešel softwarově vyřešit; pouze se tak dosud nestalo v jediném zařízení. Musím se proto ptát proč.
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.
Re: Čekání na Godota aneb Potřebujeme hrdinu (Hodnocení: 1) Od: zdenytreo (email je skrytý) - 26.11.2008 (O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Nestalo se tak především proto, že je třeba vyrábět a prodávat stále nové a nové a víc a víc. Co jde do prodeje, hned se stává zastaralým. Zisky jsou smyslem toho všeho a odtud se na to musí pohlížet. No a také stanovit nějaký ideální standard je celkem nemožné. Pohledů na věc je víc. A pokud jde o Foleo, podle mého názoru to klidně mohlo jít do prodeje. Maličký, ale šikovný laptop, palm aplikace by se jistě dodávaly přimo pro Foleo. Kolik se hned nato vyrojilo mini laptopů? Kdoví proč to v Palmu odřízli, ale o ničem dobrém to nesvědčí.
Re: Čekání na Godota aneb Potřebujeme hrdinu (Hodnocení: 1) Od: warrior (email je skrytý) - 26.11.2008 (O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Perfektni článek, zcela souhlasím s obsahem. Vystřidal jsem spousty kapesních přístrojů, s telefonem i bez a kromě Palmů mi všechny ostatní zařízení lezly na nervy ( rychlost, stabilita,složitost ovládáni, dostupnost software atd.). Ale stále mám stejnou otazku - proč není v jednom přístroji vše potřebné, když už se to v dané době nachází na různých zařízeních podobného typu. Zdá se mi, jako by se výrobci různých zařízení mezi sebou domluvili kdo kdy bude mít něco, co ostatní nemají, aby se udržoval prodej stale v chodu u všech.
Stále doufám, že až Palm konečně vytáhne své eso z rukávu, bude podobně vybavené jak popisuje članek a vymaže ostatní z trhu.
To ci je psano ma hlavu a patu. Ale cilem spolecnosti je mit zisk. A ten zaruci spise ony cool veci, nez skutecna pouzitelnost.
Re: Čekání na Godota aneb Potřebujeme hrdinu (Hodnocení: 1) Od: tomt (email je skrytý) - 26.11.2008 (O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Je mám podobná přání, ale zjednodušeně řečeno jak již bylo napsáno výše:
Co by dali výrobci do nového modelu, když ten dnešní umí všechno, co uživatelé opravdu potřebují?
Re: Čekání na Godota aneb Potřebujeme hrdinu (Hodnocení: 1) Od: masoxCZ (email je skrytý) - 27.11.2008 (O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Mezi námi děvčaty, hlavním důvodem PRO uvedení takovéhoto zařízení je jednoduchá (a celkem triviální) úvaha: "na čem je větší získ? na nových zařízeních, nebo na službách jimi zprostředkovaných?"
Tak, jak je to teď, musí výrobci stále dokola měnit výrobní programy, subdodavatele, design. S tím vším jsou spojeny obrovské náklady a ROI (návratnost investic) je sice slušná, avšak jen díky tomu že jsou stále ještě schopni v Asii levně vyrábět a v Evropě a USA draze prodat.
Naproti tomu, pokud by se podařilo zavést platformu která by dostatečně dlouho byla po stránce programování a připojení periferií neměnná, 1) by se drasticky zvedla ROI (byly by náklady "pouze" na obměnu designu a integraci modernějších střev), 2) by se vytvořil prostor pro obovský nárůst uživatelské základny díky poklesu ceny (u telefonů hraje větší roli počet vyrobených kusů než vývojové a výrobní náklady), 3) Google a Apple už si uvědomili že cena zařízení je doslova směšná ve srovnání s provozními náklady - a proto se snaží zisk generovat zpoplatněním služeb využívaných skrze jejich zařízení. Tyto zisky jsou od okamžiku prodeje zařízení 1) bezpracné, 2) nevyžadují manipulaci s fyzickými materiály, 3) jejich přidaná hodnota (poměr zisku ku koncové ceně) není v řádu jednotek %, nýbrž v desítkách % a blíží se STOVCE procent - kdy se koncová cena stává (po zdanění) čistým ziskem.
Re: Čekání na Godota aneb Potřebujeme hrdinu (Hodnocení: 1) Od: masoxCZ (email je skrytý) - 27.11.2008 (O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
A co by výrobci dali do nových modelů?
Museli by přijít s novými nápady na jejich využití (nebo by to udělal někdo jiný). Podobně jako vznik PC způsobil vznik zcela několika zcela nových odvětví průmyslu a kvalitativní skok v mnoha dalších, obdobně by rozšíření takovéhoto zařízení mohlo znamenat vznik zcela nového přístupu k práci. Tak jako broadband v domácnostech může (pokud je to pro zaměstnavatele výhodné, což v ČR božuhell rozhodně není-představ si že by desítky tisíc úředníků/šoupačů papíru, kteří nepřijdou do styku s lidmi, seděly u terminálů doma) drasticky snížit náklady na dopravu a požadavky na její kapacitu a následně vytížení dopravních prostředků a cest, mohla by tato zařízení pomoci při optimalizaci silničního provozu a dopravy (podle průzkumu TomTomu samotná relativně hloupá navigace v autě dokáže snížit náklady na palivo až o šestinu, o úspoře času a tím nákladů na personál a zlepšení služeb nemluvě, umožnilo by to snížit náklady na prodej služeb, náklady na firemní IT (namísto notebooku + dokovací stanice by stačil tenký klient) a energie, atd.
Re: Čekání na Godota aneb Potřebujeme hrdinu (Hodnocení: 1) Od: dzendys (email je skrytý) - 03.12.2008 (O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Ve filmu Stevena Spielberga Dobrý ročník (http://www.csfd.cz/film/178905-dobry-rocnik-good-year-a/) používá Russell Crowe Palm Treo 650. Dokonce je tam i slyšet charakteristické výchozí vyzvánění :-). To k tomu marketingu :-)
Re: Čekání na Godota aneb Potřebujeme hrdinu (Hodnocení: 1) Od: dzendys (email je skrytý) - 03.12.2008 (O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Ridleyho Scotta, pochopitelně... nějak se mi ty hollywoodští rejžové popletli...
Úvah nad ideálním PDA jste na našem portálu mohli zaznamenat již několik, přesto se k němu vracíme znovu. Tentokrát nás čeká zamyšlení mnohem podrobnější. Navíc doba pokročila a tak nebude od věci zhodnotit, nakolik nezadržitelný všeobecný pokrok poznamenal podobu stávajících chytrých telefonů a kapesních počítačů...
