www.PalmHelp.cz

Megarecenze Xplore M68 alias Hagenuk S200 (2. část)
Publikováno: 19.12.2005
Téma: Hardware a příslušenství


V minulé části recenze exotického přístroje Xplore M68 jsme se věnovali představení přístroje a jeho konstrukci. Dnes se již podíváme na to, jaké je prostředí telefonu a jak se ovládá. Začneme ovšem prohlídkou displeje.



Jaký je displej?

Jak jsem již zmínil v předchozí části recenze, displej má poměrně nestandardní rozlišení 160x220 pixelů. Na telefon je velmi rozměrný a řadí se na vrchol i v kategorii konkurenčních smartphonů všech platforem. Za současnou špičkou dostupnou na trhu mírně zaostává v rozlišení, ale i tak je diplej stále ještě dostatečně jemný. To ovšem nebude platit třeba za půl roku, kdy přijdou na trh nové přístroje od HTC, Nokie a podobně. Na Palm OS platformě v tomto měřítku nemáme porovnání a tak můžeme pouze konstatovat, že displej Trea je podstatně větší. Ovšem v porovnání s Treem 600 je displej M68 výrazně kvalitnější ve všech směrech. Před Treem 650 se, alespoň co se jemnosti zobrazení týče, Xplore musí sklonit. V ostatních parametrech může displej směle konkurovat těm nejlepším. Bílá je opravdu bílá, čitelnost za všech podmínek výborná, dokonce i na přímém slunci je vynikající. Čím více displej natočíte přímo proti slunci, tím lépe na něm údaje přečtete. Displej je aktivní, takže se u něho bez problémů dá plynule nastavovat intenzita podsvícení. Vadit by snad mohlo, vzhledem k použité platformě, jen ono "podivné" rozlišení. S klidem tu mohu prohlásit, že nevadí. Chováním jednotlivých aplikací se budeme zabývat v některé z dalších kapitol, teď se podíváme na základní práci s přístrojem.


Displej



Porovnání displejů. Zleva: SonyEricsson D750i, Xplore M68, Treo 600


Připoutejte se, startujeme.

Po vložení SIM karty a zasunutí krytu s baterií na své místo přístroj samočinně nastartuje. Dioda se rozbliká a objeví se úvodní obrazovka, animace a logo přístroje. Ze spodní části displeje vykoukne virtuální Graffiti ploška. Pak se vás telefon zeptá, jestli chcete zapnout pouze PDA část nebo zda si přejete spustit i GSM modul. Po této volbě nastává překvapivě dlouhá chvíle vyhledávání signálu. Telefon se zeptá na PIN a pak znovu chvíli hledá. Tato zdlouhavost je poněkud nepříjemná, obzvláště z počátku, kdy telefon pořád nastavujete, zkoušíte aplikace a resetujete. Pro toto odladění proto doporučuji spouštět pouze PDA část a GSM jednotku nechat vypnutou. Při prvním spuštění se přístroj klasicky, jako každý Palm OS stroj, zeptá, jakým jazykem si s ním přejete komunikovat. Příliš veliký výběr tu není. S naším rodným jazykem vůbec nepočítejte, z těch ostatních nás může zajímat snad jen angličtina a němčina. Pak následuje nastavení digitizéru, data a času a případný úvod do Graffiti 2. Inu, starý známý OS 5. Již tady se ovšem začíná projevovat jedna nectnost softwarového řešení Xploru: pero budeme potřebovat častěji, než bychom u telefonu chtěli. Ještě ale zpátky na skok k jazykům. O češtinu nemusíte být úplně ochuzeni. Alespoň malá lokalizace PiLoc určená původně pro Treo 600 funguje. Tu kompletní ani nezkoušejte, ušetříte si jeden hard reset.

Uživatelské rozhraní.

S přístrojem se pracuje vlastně stejně jako s každým jiným palmem. To v případě, že chcete neustále používat pero. Prostředí telefonu tvoří GSLauncher, tedy launcher ušitý na míru pro potřeby platformy GSpda. Launcher je vcelku povedený, kvalit ZLauncheru ale samozřejmě nedosahuje. Jak se dozvíte v některé z dalších kapitol, ZLauncher si na tomto přístroji ani moc neužijete. GSLauncher je poměrně jednoduchý a je velmi skoupý na možnosti detailních nastavení (třeba pozice horní a dolní lišty a ikony v nich zobrazené se nedají měnit), ale to v zásadě nijak nevadí. V horním řádku launcheru vydíte logo výrobce a ikonu aktuální kategorie v pravém rohu. O řádek níže se zobrazuje aktuální čas (klepnutím na něj pak datum a den v týdnu), napravo pak najdeme záložku kategorií. Pod nimi pak následuje klasické okno launcheru s ikonami programů. Spodní řádek je pak vždy (a to prosím v každé aplikaci) vyhrazen sedmi ikonám. Vlevo je to ikona domečku (k čemupak asi je?), hned vedle ní ikona sloužící k zobrazení menu (na palmech se menu většinou zobrazí kliknutím do horního levého rohu, tady je k tomu tato ikona. V aplikacích ale vše funguje i po staru). S touto ikonou pak sousedí ikona Bluetooth. Po kliknutí na ní můžete kdykoli zapnout/vypnout Bluetooth a nastavit další záležitosti jeho se týkající (jméno přístroje, viditelnost a podobně). V pravém rohu jsou vedle sebe srovnány ikony reproduktoru (nastavujete profily, hlasitost a vůbec všechno kolem vyzvánění), stavu nabití baterie, síly signálu a šipka, po jejímž stisku vyjede zespodu virtuální Graffiti ploška a všechny zmíněné ikony se vyrovnají do sloupců vedle ní. Pokud kliknete na ikonu síly signálu, dostanete se ihned k možnosti vypnout telefonní část. V mezeře mezi ikonami ve spodním řádku se pak případně zobrazují ikony zameškaných hovorů a přijatých zpráv. Tento spodní řádek není vlastně součástí běhu systému a telefon jej spravuje samostatně. Proto jej neuvidíte na okolních snímcích displeje pořízených programem Snap určeným pro snímání screenshotů z aktivní části displeje. Ten nezobrazí například ani virtuální Graffiti plošku. Launcher jinak funguje celkem klasicky. Pohybem joystiku do stran se přepínáte mezi jednotlivými kategoriemi, jeho stiskem pak vstoupíte do nabídky dané kategorie a všesměrově se pak v ní můžete pohybovat. O úroveň zpátky, tedy k listování mezi kategoriemi se vrátíte stiskem korekčního tlačítka C.


GSLauncher - standartní launcher v telefonu


Až potud je vše naprosto v pořádku. Jenže problém nastává, pokud stiskem joystiku spustíte nějakou aplikaci. Dále už totiž budete většinou potřebovat pero. Typickým příkladem je editor zpráv. Chcete-li napsat zprávu, spustíte aplikaci SMS. Jenže tady už se vám zobrazují jen jednotlivé složky, mezi kterými můžete přepínat a listovat pomocí kombinace joystiku a klávesy C. Pro napsání nové zprávy je ale nutné stisknout klasické [New], tak jak jej známe z klasických PIM aplikací palmu. U Trea se k němu dostanete postupným hýbáním joysticku doprava, tady tomu tak ale není. K jeho aktivaci se nutně musíte dotknout displeje. Podobné to pak je při zadávání nového kontaktu do adresáře nebo například při zadávání událostí do kalendáře, kde se dokonce joystickem proklikáte až k žádané hodině události a dokonce jí můžete rovnou začít zapisovat. Nijak ji ale již nepotvrdíte ani nenastavíte upozornění. Znovu musí přijít do akce pero (nebo prst, kterým se ale malá tlačítka mačkají dost špatně). Inu celkově shrnuto, M68 se tak při ovládání chová daleko více jako PDA než telefon. Ani u Trea není ovládání jednou rukou pomocí klávesnice geniální, jak se všeobecně tvrdí (ano, všechno sice zvládnete, ale někdy je to moc zdlouhavé), tady je prostě nefunkční. Za to má výrobce u mě velké mínus. Ale nutí mne to k zamyšlení. Proč výrobci prostě nenaprogramují jednoduchou Phone aplikaci, která bude aktivní neustále a ne spustitelná stiskem tlačítka k přijmutí hovoru jako je tomu u Trea i Xploru. V této aplikaci by se přístroj choval jako naprosto obyčejný telefon, adresář a ostatní by mohlo být klidně tak primitivní jako u prastaré Nokie 5110, ale vše by bylo krásně funkční. Teprve stiskem vypínacího tlačítka, které slouží jak u Trea, tak u Xploru jako zámek klávesnice, by se tato aplikace vypnula a spustila by se PDA část.

Tím se dostáváme k funkci vypínacího tlačítka. Telefon má v pohotovostním stavu zhasnutý displej a zamknutou klávesnici. Jedině stiskem vypínacího tlačítka na vrchu telefonu jej probudíte k životu. Narozdíl od Trea již není nutné potvrzování odemknutí klávesnice. Pokud pak v tomto zapnutém stavu tlačítko podržíte déle, objeví se menu nabízející možnosti vypnutí celého přístroje, jen GSM části, změnu profilu, přesměrování a alarmy. Zejména pro změnu profilu se to zdá být ideální. Jak jsem již napsal, do stejného menu se dostanete také stiskem ikonky reproduktoru v launcheru a změnu profilu bez pera stejně neprovedete. Dobu, po jaké displej opět zhasne (a zamkne se tak i klávesnice), lze klasicky nastavit v menu Preferences. Stiskem tlačítka se pak displej vypne okamžitě. Nevýhodou podobného řešení, stejně jako u Trea, ovšem je, že na displeji pak nevidíte zameškaný hovor ani přijatou zprávu. Telefon na toto ale pamatuje a alespoň vás jednou za čas upozorní zvukovým signálem a zavibrováním. Je jen škoda, že telefon neumí podobné události dát najevo i různým poblikáváním barevné diody.

Dalším ovládacím prvkem telefonu je tlačítko pro přijetí hovoru. Tím kdykoli a odkudkoli spustíte aplikaci Phone. Tady rovnou můžete začít zadávat telefonní číslo nebo udělat jednu ze čtyř akcí, které jsou přednastaveny směrům joysticku. Pohyb doleva zobrazí poslední příchozí hovory, doprava potom hovory zameškané. Jedná se poněkud o zdvojení, protože mezi záložkami zameškaných, volaných, přijatých a všech horovů lze dále joystikem listovat. Pohybem nahoru se dostanete ke zkrácenému menu, kam si můžete předvolit 9 nejčastěji volaných čísel. Pohybem dolu se pak dostanete do adresáře, kde vyhledáváte klasicky postupným zadáváním znaků. Volání na vybraný kontakt se provede stisknutím zeleného tlačítka. Záměrně zde říkám kontakt, protože se takto volá číslo uložené na prvním místě u zvoleného kontaktu. Pokud u kontaktu máte další čísla, musíte si to pamatovat (v adresáři to není nijak označeno) a vstoupit do jeho nabídky stiskem joystiku. Tam pak vyberete číslo a opět zeleným tlačítkem potrvdíte volání. Hovory ukončujete červeným tlačítkem. To je také téměř jeho jediná funkce. Jen v některých aplikacích umožňuje podobně jako tlačítko [C] návrat o úroveň zpět. Červené tlačítko tak zůstává poněkud nevyužité.


Phone aplikace


Do adresáře se také dostanete ještě dalším způsobem. Pokud stisknete horní boční tlačítko, objeví se menu s klasickými PIM aplikacemi navíc s kalkulačkou, HotSyncem a Preferences. Adresář je hned na prvním místě. V případě takovéhoto vstupu se adresář chová jako na klasickém palmu a stiskem joystiku na kontaktu vstoupíte do jeho detailů a můžete jej dále editovat. Podobně jako horní tlačítko slouží to spodní také ke spuštění zkráceného menu. To tentokrát standardně obsahuje jBrowser, editor MMS, emailový klient, photo album, editor SMS a hlasový záznamník. Položky v obou menu se ale dají libovolně přeskupovat a nahrazovat jinými aplikacemi, takže si uživatel může vytvořit svojí ideální nabídku. Poslední ovládací prvek, kterého jsme se nedotkli, je tlačítko fotoaparátu. To je opravdu jednoúčelové a žádnou jinou funkci než spuštění fotoaparátu a následné pořizení snímku nemá.





Zkrácená menu spustitelná bočními tlačítky


Tím bychom měli dokončenu prohlídku uživatelského rozhraní telefonu. V příští kapitole si budete moci přečíst, jak telefon funguje v praxi, tedy jak se s ním volá, jak se píší SMS a podobně. Prostě probereme funkce, k nimž je telefon hardwarově uzpůsoben. Popis softwaru a chování aplikací si pak ponecháme na závěrečnou kapitolu.




Pokračování článku:
Megarecenze Xplore M68 alias Hagenuk S200 (3. část)
Megarecenze Xplore M68 alias Hagenuk S200 (4. část)
Předchozí část článku:
Megarecenze Xplore M68 alias Hagenuk S200 (1. část)



Tento článek si můžete přečíst na webu www.PalmHelp.cz
http://www.palmhelp.cz/html

Tento článek najdete na adrese:
http://www.palmhelp.cz/html/modules.php?name=News&file=article&sid=479