www.PalmHelp.cz - SuperMemo 2.0 - jak znalosti správně formulovat? (8. část)

Každý týden vám přinášíme nový díl manuálu pro některou z významných Palm OS aplikací. Tentokrát se zabýváme sharewarovým (19,95 USD) titulem SuperMemo 2.0. Každý tenista či volejbalista nám potvrdí, že pro úspěch hry je mimořádně důležité dobré podání. V tom můžeme najít překvapivou podobnost pro učení. Následující tři díly se pokusí pomoci při tom nejobtížnějším, na co nejen u SuperMemo metody narazíme - dozvíme se, jak na správnou formulaci svých znalostí.

Rychlost učení více nežli na čemkoliv jiném závisí hlavně na tom, jak kvalitně si zformulujeme učivo. Ten samý materiál se lze totiž v případě jeho výborné formulace naučit mnohokrát rychleji. Body, o kterých se vzápětí rozepíšeme, jsou dle SuperMemo týmu seřazeny dle své důležitosti (i.e. první je nejdůležitější atd.). Uplatnění veškerých níže uvedených pokynů předpokládá, že si materiál neprojdete jen jednou, ale že se za pomoci SuperMemo metody učíte opakovaně.

5.1. Neuč se, čemu nerozumíš

Snaha naučit se věci, kterým nerozumíme, možná zní jako naprostý nesmysl, přesto se k tomuto kroku pravidelně uchyluje překvapivě vysoké procento studentů. Je ovšem na druhou stranu faktem, že často nemají chudáci studenti na výběr. Smrtelné termíny mezi zkouškami, k tomu hromadící se stoh knih na stole, to není právě situace nahrávající poklidnému studiu.

Kupříkladu i tehdy, pokud nejsme znalí němčiny, lze se něco naučit o historii Německa právě v tomto jazyce. Ovšem jistě se shodneme na tom, že dřina, kterou bychom museli věnovat nabiflování celého bloku textu slovo od slova se nevyrovná vynaložené námaze. Navíc smysl a přínos pro naši osobnost je (kromě podpisu v Indexu) často nulový - i když se našprtáme kus německé historie, stále to bude jen blok textu bez jakéhokoliv užitku. O historii Německa pořád nebudeme vědět prakticky nic.

Příklad s učebnicí německé historie je úmyslně extrémní, přesto je třeba dobře zvážit, zda materiály, které se učíme, jsou dobře strukturovány. Odlišení balastu od užitečných informací bude velmi těžké, ovšem z dlouhodobého hlediska se to určitě vyplatí. Nemá cenu se učit kdejakou hloupost s tím, že "se to jednou bude možná hodit".

5.2. Uč se před memorizací

Ještě před tím, nežli začneme memorizovat jednotlivá fakta a pravidla, je třeba vytvořit si základní obrázek učeného materiálu. Jedině tehdy, kdy individuální kousky skládačky zapadnou do celého velkého znalostního puzzle a vytvoří základní souvislou strukturu, se dá mluvit o učebním úspěchu a urychlení učebního procesu. Toto pravidlo souvisí do značné míry s bodem 1. Jeden oddělený kousek skládačky v paměti bez souvislostí je asi tak stejně užitečný jako jediné naučené slovo v nějakém jazyce.

Nikdy se neučte věci, které spolu souvisí až příliš volně či spíše vůbec! Nejprve vždy ve své knize nastudujte základ, který vše dává do souvislostí (např. vysvětlení principu spalovacího motoru). Teprve potom se přesuňte na jednotlivé dotazy a odpovědi (např. Co pohybuje písty ve spalovacích motorech?).

5.3. Stav na dobrých základech, ale rozumné velikosti

Obrázek budovaný v bodu 2. nemusí být nutně kompletní a obsahovat každičký detail. Přesně naopak - dokonce čím stručnější bude, tím lépe. Úvodní kapitoly je velmi dobré držet spíše kratší. A proč tomu tak je? Inu proto, že jednoduché modely lze v paměti snáze obejmout, zpracovat a manipulovat s nimi. A jakmile je jednou "rozebereme" a pochopíme, lze na nich vždy stavět další a další znalosti.

Nikdy nezanedbávejme základy. Učení těchto zdánlivě "jasných" věcí není nikdy mrháním časem. Právě základy mají tu výhodu, že obsahují nejatomárnější fakta a tudíž se učí nejsnadněji (to je dobré pro motivaci). Zkrátka vidíme na sobě pokrok. Základy jsou dobré také v tom, že i když je začneme zapomínat, jsou snadno opakovatelné a dobře se pamatují. Mimochodem, zapamatujte si jednu zajímavost - pokud jde o učení, tak obvykle věnujeme 50 % času učení jen 3-5 % určitých údajů z celku!

5.4. Drž se principu minimalistického zadávání

Materiál, který se budeme učit, je třeba formulovat tak stručně, jak jen to půjde. Stručností zde ale pochopitelně není myšlena ztráta informace či přeskakování těžkých částí! Jednoduchost je nevyhnutelná, a to kvůli tomu, jak pracuje náš mozek. Jsou zde dva hlavní důvody, proč musí být karta stručná:

I. Jednoduché je snadné, protože se jednoduchý materiál snadno učí.
II. Opakování jednoduchých položek se snadněji rozvrhuje pro další opakování.

Mnoho studentů používajících SuperMemo metodu dělá často jednu chybu - vytváří si příliš složité karty, které mohou být obvykle rozděleny na deset i více karet samostatných! Více položek oproti jediné sice na první pohled prodlouží čas opakování, ovšem to více než vyváží trojici problémů, která má student s podobně (ne)uspořádanou obří znalostní kartou (nedejbože databází):

I. Komplexnější údaj se znovu a znovu zapomíná.
II. Opakování pro jeho udržení je třeba v nepřiměřeně krátké době.
III. Student si obvykle z informace zapamatuje či vybaví pouze část.

Ukažme si to na příkladu:

(nejprve špatně)
D: Jaká je charakteristika Mrtvého moře?
O: Solné jezero nacházející se na hranicích mezi Izraelem a Jordánskem. Jeho břeh je nejníže položeným místem na zemi (cca -396 m pod hladinou moře). Je 74 km dlouhé. Je 7x slanější, nežli běžné moře. Jeho hustota způsobuje, že plavající se snadno drží na hladině. S ohledem na jeho slanost v něm žijí pouze jednoduché organizmy.

(a teď správně)
D: Kde leží Mrtvé moře?
O: Na hranicích mezi Izraelem a Jordánskem.

D: Jaký je nejnižší zeměpisný bod světa?
O: Břeh mrtvého moře.

D: Jaká je průměrná hodnota výšky, na které se Mrtvé moře nachází?
O: Cca 400 m pod hladinou moře.

atd. atd.

Rozdíl je zřejmý na první pohled. Schválně si zkuste oba přístupy a zjistěte si, co se naučíte dříve, rychleji a co si následně budete snadněji vybavovat. Výhodu principu minimalistického zadávání si tak ověříte hned a na vlastní kůži. Sami také po této zkušenosti poznáte, že chybně navržená znalostní struktura se nedá srovnat s tou správnou.

Je velmi důležité neustále pamatovat na to, že jednoduchost karet je důležitá pro dlouhodobé zapamatování faktů! Právě na dlouhodobé paměťové perspektivě se přístup v podobě složitých nebo jednoduchých karet projeví nejvíce. Tj. čím déle si chcete něco pamatovat, tím více bude váš mozek ze snadných dotazů a odpovědí těžit.

5.5. Učení s vynechávacím testem je snadné a efektivní

Nejprve krátká definice - vynechávací test je výraz či znalostní karta, která má část vynechanou a nahrazenou třemi tečkami. A je na studentovi doplnit správný výraz. Například: "Bill ... byl druhým americkým prezidentem, který si musel projít procesem impeachmentu."

Pokud jste začátečníky a nevyhovuje vám výše uvedení minimalisticý princip učení, pak použijte učení s vynechávacím testem! Pokud patříte k pokročilým, jsou výborné i pro vás z toho prostého důvodu, že je to snadný způsob, jak převést textový knižní znalostní údaj do podoby použitelné pro učení založeném na pečlivě načasovaném opakování. Vynechávací testy tvoří jádro učební techniky nazvané "přírůstkové čtení".

Opět příklad:

(špatně)
D: Jaká je historie společnosti Kaleida?
O: Kaleida byla založena IBM a Apple Computer v roce 1991. S vkladem 40 milionů USD se měla postarat o vznik a implementaci multimediálního jazyka budoucnosti. Během času sice vyvinula jazyk Script X, ovšem to trvalo 3 léta, během nichž si mezitím Macromedia a Asymetrix rozebraly celý trh. Kaleida roku 1995 ukončila činnost.

(správně)
D: Společnost Kaleida byla založena firmami IBM a ... v roce 1991.
O: Apple Computer.

D: Základní kapitál Kaleidy byl ... USD.
O: 40 milionů.
atd. atd.

5.6. Používej obrázky

Zraková kůra je místo v mozku, které interpretuje vizuální stimuly. Během let evoluce se tato oblast perfektně vyvinula a není proto divu, že se mezi lidmi říká "jeden obraz vydá za tisíc slov". Vskutku, pokud srovnáme počet detailů, které si jsme schopni vybavit třeba z obrazů starých mistrů, nezbývá, nežli si jen postesknout nad tím, jak mizerné máme ve srovnání se zpracováním a uchováváním zrakových podnětů verbální schopnosti. Grafická reprezentace informace je o poznání méně prchavá.

Obvykle však platí, že zabere mnohem méně času kvalitně formulovat jednoduchý dotaz a odpověď k němu namísto hledání či produkování hezkého obrázku. To je také důvod, proč u většiny výukových postupů zůstaneme i nadále u slov. Jsou ale jistě oblasti, kde jsou obrázky neocenitelné a na místě: anatomie, zeměpis, geometrie, chemie, historie atd. atd.

Příklad:

(méně efektivní)
D: Jaké africké země leží mezi Keňou, Zambií a Mozambikem?
O: Tanzánie.

(efektivnější)
D: Jaká africká země je označená na mapě vpravo?
O: Tanzánie.

5.7. Používej mnemotechniku

Pod tento pojem spadají všechny mnemotechnické techniky, které nám pomáhají lépe se učit. Jsou často neuvěřitelně efektivní, ale jak jsme si pověděli v jednom z minulých dílů, není to univerzální řešení vhodné vždy a všude. Zkušenost i praxe ukazují, že mnemotechnické učení je přijatelným řešením u cca 1-5 % typů znalostí. S časem, jak bude vaše zkušenost i duševní potenciál růst, se pro trénovanou mysl stane používání mnemotechniky zcela automatickým...

Výsledek testu desetiletého dítěte, v němž si zapamatovalo 50 karet po sobě, může vypadat jako projev nevídané geniality. Ještě více překvapující může být zjištění, že s trochou cvičení, správnými výukovými technikami a trpělivostí to dokáže každý z nás! Tím spíš, že se za tím neskrývá žádný "trik" ani "magie". Jen správné pochopení funkcí mozku a aplikace učebních procesů tak, aby nám co nejlépe "sedly".

Avšak ještě před tím, než nabudete dojmu, že se zvládnutím podobných technik je možno si obstarat univerzální řešení svých problémů s pamětí, musíme zdůraznit jednu věc - není AŽ TAK těžké si něco rychle zapamatovat, jako spíše tuto vzpomínku uchovat po dlouhý čas. A dlouhým časem zde míníme roky a desetiletí... Abychom toho dosáhli v maximální možné míře, je tu technika SuperMemo a s ní i náš seriál.

O mnemotechnických učebních metodách byly napsány desítky knih. Mezi ty nejrespektovanější a tím pádem i nejznámější patří ty z pera Tonyho Buzana. Zájemce o tuto problematiku již odkazujeme na knihovníka Googla, v němž můžete zkusit vyhledat slovní spojení jako "mind maps", "peg lists" či "mnemonic techniques" apod.

Pokračování článku:
SuperMemo 2.0 - jak znalosti správně formulovat? (9. část)
SuperMemo 2.0 - jak znalosti správně formulovat? (10. část)
SuperMemo 2.0 - často kladené otázky (11. část)
SuperMemo 2.0 - začínáme pracovat s databázemi (12. část)
SuperMemo 2.0 - detaily databází (13. část)
SuperMemo 2.0 - jak na testy? (14. část)
SuperMemo 2.0 - drillujeme drilly (15. část)
SuperMemo 2.0 - hrajeme si s kartami (16. část)
SuperMemo 2.0 - hrátky s kartami podruhé (17. část)
SuperMemo 2.0 - detaily karet (18. část)
SuperMemo 2.0 - editace karet (19. část)
SuperMemo 2.0 - prohlížíme karty (20. část)
SuperMemo 2.0 - práce s kategoriemi (21. část)
SuperMemo 2.0 - prohledáváme data (22. část)
SuperMemo 2.0 - šablony (23. část)
SuperMemo 2.0 - zálohy a importy dat (24. část)
Předchozí části článku:
SuperMemo 2.0 - mýty a fakta o učení (7. část)
SuperMemo 2.0 - mýty a fakta o učení (6. část)
SuperMemo 2.0 - co je nového v poslední verzi? (5. část)
SuperMemo 2.0 - co je nového v poslední verzi? (4. část)
SuperMemo 2.0 - pár zásad pro kvalitní trénink (3. část)
SuperMemo 2.0 - významový slovník aneb ''O čem je a bude řeč'' (2. část)
SuperMemo 2.0 - co to je vlastně to SuperMemo? (1. část)