www.PalmHelp.cz - Dlouhodobé zkušenosti s Linuxem na Palmu

Už je tomu půl roku, co jsem na svém palmu Zire 72 definitivně přešel na Linux. Důvodů bylo více a rád bych se v tomto článku zmínil o zkušenostech, které přechod přináší, o novinkách a dalším směru vývoje.

(článek do soutěže o Palm Tungsten|E)

V současné době mám v palmu operační systém Linux s jádrem 2.6.21-hnd3, které je dílem open source komunity Hacking and Development. Snažím se aktivně podílet na vývoji pod přezdívkou z72ka. Toto jádro obsahuje již plnou HW podporu mého Zire72 kromě kamery. Pro zájemce jsou nejposlednější novinkou podpora Bluetooth a přepracovaný suspend. Jako prostředí mám Opie ve verzi 1.2.4 prerelease, přičemž od Opie 1.2.3 (stabilní verze) jsou již všechny palmy (včetně Folea, které je nyní Palmem zrušeno...) oficiálně podporovány. Velkým pokrokem je podpora Bluetooth ovladatelného kompletně z GUI (Marexova práce), takže není problém zapínat, vypínat, posílat, přijímat a další přes Bluetooth (a samozřejmě i přes infraport). Zde bych mohl narazit na to, že Palm stále slibuje a už hodně let nic nesplnil. Pro komunitu Hacking and Development to občas vypadalo, jako by se měla v budoucnu stát zbytečnou, ale právě se zrušením Folea nevím, zda lze Palmu v něčem věřit. Každopádně náš vývoj Linuxu je vesměs stabilní a za tu dobu, co Palm sliboval, už tu máme opravdu použitelný moderní systém. Používat Palm OS, který byl v základu dobrý pro starší zařízení, ale dnes nevyužívající potenciál HW, navíc mnoha firmami již nepodporovaný, jsem už dále nechtěl.

Hlavním důvodem k přechodu bylo to, že jsem chtěl ze svého zařízení dostat maximum, kompatibilitu a zvýšení použitelnosti díky multitaskingu. Všechny požadavky nakonec byly splněny, některé v menší a některé ve větší míře. Dnes když se přepnu do Palm OS, cítím se tak trochu bezruký. Strohé GUI (pravda s rychlejší odezvou, ale ne vždy), jen jedna běžící aplikace, fonty bez antialiasingu. Na prostředí Opie oceňuji přehlednost, dole taskbar s applety, které vždy zobrazují informace o čase, baterii a dalším, co si nakonfiguruji, a to i při běžící aplikaci bez přepínání jako v Palm OS. Dále se mi moc líbí, že lze nastavit systémový font a jeho velikost, barvu atd... bez omezení. Jako nejvýhodnější se mi nakonec osvědčil font DeJaVu o velikost 12 bodů, přičemž na displeji je dobře čitelný i font o velikost 9 bodů, ale nezdá se mi ergonomický. Antialiasing u fontů je bez komentáře, jednoznačné plus, oku lahodící. Nastavení akcí tlačítek a to včetně přiřazení dvou funkcí jednomu tlačítku (stlačení či držení) je velmi užitečné, zvláště na palmu, který tolik tlačítek nemá.

Na používání PIM jsem si zvykl rychle, v lecčem daleko předčí PIM v Palm OS, v něčem zaostávají, ale celkově odvedou stejnou práci. Na editace textů se hodí jednoduchý textový editor. Na složitější editace s možností otevření více souborů najednou poslouží výtečně TinyKate, který umí i barevně zobrazovat syntaxi snad všech myslitelných formátů (jejich výběr zabere celý displej).

Co se týče synchronizace, tak používám plugin pro Opie do OpenSync. Ale o tom se můžete dočíst i jinde. Já bych se rád zaměřil na aplikace, které jsem dnes a denně používal na Palm OS a hledal jsem rozumnou náhradu právě do Linuxu. A našel jsem je! První z nich byla čtečka eKnih. Na výběr jsem měl z Opie-reader, FBReader a JustReader. Skončil jsem u JustReaderu a to díky bezproblémovému čtení všech myslitelných formátů a všech kódování. Jen jedna věc mi u něj však vadí a to sice, že zablokuje klávesy sám pro sebe (které jsou přiřaditelné na vlastní funkce) a nelze ponechat defaultní systémové, takže aplikaci je nutno opouštět stylusem a ne pohodlněji jen stiskem klávesy.

Další věcí, kterou jsem používal na palmu, byla databáze s tajnými hesly - SecureIt. Bohužel nevýhoda SecureIt je ta, že je to pouze freeware a šifrované databáze nelze nijak rozumně exportovat. Jako linuxový protějšek jsem našel aplikaci Zsafe. Své záznamy jsem tedy musel ručně přepisovat. Zsafe je ale open-source aplikace, má i funkce exportu a importu standardních formátů, které se bohužel u free či komerčních aplikací příliš často nevyskytují, a proto snad toto přepisování bylo naposledy. Program je velmi inteligentní, umožňuje si vytvořit kategorie s vlastními políčky a to je to pravé, co jsem hledal a na Palm OS nenašel. O svá data se tedy již nemusím obávat a mám je stále při ruce. Program umožňuje mít více souborů s tajnými údaji, přičemž ke každému je jiné heslo. Při odchodu z aplikace se Zsafe samozřejmě zeptá, zda údaje uložit či nikoliv. V otevřené databázi jsou všechny položky přehledně zobrazené ve stromové struktuře (viz následující screenshot).

Občas jsem ve škole uplatnil Palm OS free prográmek s periodickoku tabulkou prvků. Jaké bylo mé překvapení, když na jsem Linuxu našel náhradu a navíc lokalizovanou do češtiny a s více možnostmi. V Linuxu je to aplikace Oxygen.

Co je na Palm OS lepší, je situace okolo her. I když, jak se to vezme. V Linuxu nemám k dispozici žádné grafické či zvukové zázraky, jakými jsou dle mého soudu třeba GTS Racing, Deadelus apod., ale mám tu spousty logických her, z čehož mám velmi rád Sokobana (který je graficky a hlavně herně velmi dobře proveden), Tetris, KillBill, šachy, puzzle a další...

Co se týče komunikace se světem, tak pro IM používám Gaim (Jabber, ICQ, AIM, MSN - já používám jen Jabber), pro IRC Opie-IRC, jako webový prohlížeč poslouží Konqueror embedded s rozhraním road, který podporuje záložky. No a to vše, co jsem právě vyjmenoval, může samozřejmě běžet najednou! Unicode už ani nezmiňuji, protože jeje beru jako samozřejmost.
Pro multimédia používám kombinaci XMMS a mplayer. XMMS je přehrávač hudebních souborů, mplayer umí přehrávat vše. Nevýhodou mplayeru je fakt, že jde jen o konzolovou aplikaci (ale vězte, že pracujeme na portaci grafického frontendu). Na druhou stranu přehraje video soubory bez problémů a jako jedno obrovské plus vidím podporu titulků v externím souboru. Takže bez konverze lze přehrávat oblíbené seriály a titulky běží v černém pruhu. K tomuto je ale nutné dokopírovat fonty, které umějí dané kódování, nainstalovaný iconv a nějaká ta nastavení v configu. Ale situace je shodná se situací na desktopu a o mplayeru už bylo napsáno mnoho.

Rád bych se také zmínil o HW přínosech, které nejsou zrovna malé! Především prodloužení výdrže PDA asi o 10%. Je to způsobeno tím, že Palm OS si nechává záložní energii pro uchování paměti RAM a v tomto stavu PDA nelze zapnout. V Linuxu je situace jiná. Baterku vysaji až do dna a lze si to dovolit, protože data se ukládají na SD kartu. Podotýkám, že mluvím o Zire 72 bez NVFS, u palmů s NVFS je výdrž cca stejná.

Další HW přínos je odstranění šumu na zvukovém výstupu. Při poslouchání hudby na kvalitních sluchátkách se už jen stačí nechat hýčkat kvalitou zvuku z čipu WM9712 od firmy Wolfson Microelectronics. Šum způsobuje jeden nepoužitý zvukový kanál, který je ve všech Palm OS z nepochopitelných důvodů zesílen na maximum. Toto vylepšení zvuku se týká všech novějších modelů Palmů (Z72, T|E2, T|T5, T|X, LD, T650, T680, T700).

Na závěr bych všem chtěl říci něco o dalším vývoji Linuxu na palmech. Byli jsme připraveni na příchod Folea a to už i na úrovni některých zdrojových kódů v Opii! Palm se ale opět předvedl ve světle, ve kterém jej všichni známe. Pěkná HW platforma, z Folea mohl být výborný linuxový pomocník. S klávesnicí, velkým displejem a wi-fi byl přímo předurčen pro Linux, mohla to být taková malá obnova legendárního Sharpu Zaurus. Bohužel nic. Co se týče Trea, tak už byl iniciován odchozí hovor z Linuxu a vývoji se stále věnuje především Alex Osborne z Austrálie a u nás P3T3. Na Palmu T|X byl zprovozněn PCMCIA driver (opět Marexovo učiněním), takže je T|X připraven na dobu, až se rozlouskne záhada Marwell (wi-fi chip osazený v LD a T|X). No a na mém Zire72 se stále dějí pokusy s kamerkou, přičemž i2c sběrnice je již snad funkční (tohle dělá Sergej Lapin, ne já, takže přesně nevím). Pro příznivce balíků pro Zire72, které se snažím pravidelně sestavovat, připravuji následující verzi 0.8, ale vývojově bude znamenat velký skok, že by si skoro zasloužila označení 1.0, ale nechám ještě prostor. Bude se jednat o aktuální linuxové jádro se systémem Opie 1.2.4-pre obsahující patche ohledně ovladatelnosti Bluetooth s vestavěným konquerorem-embedded. Další novinky si zatím nechám pro sebe.