Ač se to zdá neuvěřitelné, OS GNU/Linux lze zprovoznit i na zařízeních od společnosti Palm. Běžné uživatelské použití sice zatím není možné, ale i na splnění tohoto cíle se pracuje velmi rychlým tempem.
Vývoj jádra Linuxu na architektuře ARM použité již v Tungstenu|T probíhá zdařile již několik let a s úspěchem je používán na různých Wi-Fi zařízeních a levných routerech. Proto nepřekvapí snaha některých programátorů o spuštění jádra tohoto systému i na zařízeních Palm vybavených CPU ARM.
Jenže zatímco u takového Wi-Fi AP nebudete potřebovat např. dotykový displej, u PDA jde o dost podstatný detail. Na druhou stranu můžete oželet např. paketový filtr. Takže vše nebude tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo.
Vše původně začalo ne na palmu, ale na legendárním iPAQu dnes již neexistující firmy Compaq. Pro tento model vznikly tři základní kameny linuxového operačního systému: zavaděč systému, jádro systému a kompletní systém včetně grafického pracovního rozhraní (GUI).
Zavaděč systému je program, který má za úkol ze záznamového média načíst do paměti jádro systému a po té jej spustit.
V systému Linux na PC představovaný klasickým lilo nebo novějším grub, u MS like OS je to ntloader.exe. U iPAQu jde o software nahraný do flash paměti a u zařízení Palm o aplikaci garux.prc nebo nějakou podobnou, která je spouštěna jako každá jiná aplikace. Podle všeho lze již u některých modelů nahradit originální ROM a využít výhody některého bootloaderu, který nám umožní si po startu vybrat ten který operační systém.
Jádro OS:
Program starající se o komunikaci s hardware a ten skutečný Linux. V Linuxu pro palm je součástí zavaděče, podobně jako je lilo s jádrem v MBR spouštěcího disku.
Jádro je právě ten software, který před okolním světem schová rozdíly v hardware. A zde je samozřejmě momentálně nejvíce práce, kdy je potřeba doprogramovat ovladače pro různé periferie. Naštěstí je možné většinu ovladačů vytvořit jako univerzální a použít je i u ostatních modelů. Portace na každý další model je tudíž snažší a je v podstatě jen potřeba zjistit, jaký má ten určitý model hardware a zakompilovat pro něj ty správné ovladače do jádra.
Jádro systému se navíc musí starat i o správu napájení, včetně uspání a probuzení zařízení. V této pro PDA tak důležité oblasti je vše snad již hotovo.
Bohužel je zatím nutné se obejít bez Bluetooth a Wi-Fi, i když v případě prvně jmenovaného se zablýsklo na lepší časy a brzy se dočkáme řešení.
Vlastní OS s příslušnými knihovnami, případně s grafickým rozhraním (GUI):
Každé jádro OS musí nějak komunikovat s programy a k tomu obvykle slouží tzv. knihovny (ve woknech DLL). Programy musí komunikovat s člověkem a k tomu slouží GUI. A programátor viděl, že je to dobré a nechal to tak 
.
Pokud někdo dá tohle všechno dohromady do funkčního celku, tak se to obvykle nazývá distribuce.
Vývoj GUI se rozdělil na dvě hlavní větve.
První z nich Opie je postavena na jednoduchosti a rychlosti. Nevyužívá žádný grafický server, jak je v unixových systémech obvyklé, ale tzv. framebuffer a knihovny QT. Jde sice o značně svižný systém, ale horší je to již s přípravou aplikací, tak aby pod Opie fungovaly. Na druhou stranu je pravda, že spousta aplikací je již připravena v tzv. repozitářích a lze je jednoduše doinstalovat po připojení na Internet.
Druhou možnost představuje projekt GPE. Ten je již postaven na GNU xserveru xorg, který se stará o zobrazení vlastního správce oken Matchbox (na PC gnome nebo KDE) a základní sady tzv. PIM aplikací. Tato konfigurace již více méně odpovídá konfiguraci GNU/Linux na PC a příprava aplikací (kompilace ze zdrojových kódů) není již tak komplikovaná. Je to ale vyváženo větší hardwarovou náročností a srovnávat rychlost s rychlostí běhu Palm OS v podstatě nelze a provoz je možný jen na modelech s dostatečně velkou kapacitou paměti.
Obě varianty nabízejí téměř stejný komfort práce a upřednostnění toho kterého řešení je již jen otázkou osobního vkusu a výkonu vašeho PDA.
Velmi důležitá je i možnost kompilace dalších aplikací dostupných pro operační systémy GNU, čímž se možnosti značně rozšiřují.
Tento stav samozřejmě komplikuje orientaci uživatelů a zbytečně tříští síly programátorů. Proto se do budoucna uvažuje o tom, že až budou vyřešeny základní problémy s obsluhou hardware, mělo by dojít ke sjednocení vývoje pod jednou distribucí a to Ångström Distribution.
První vlaštovky jsou vidět již nyní na zařízení Zire72. Podle všeho by zde mohlo být jednoduché si vybrat OPIE nebo GPE a instalace na to které PDA by měla být otázkou řady kliknutí myší.
K čemu by to vše ale bylo, kdyby náhrada za Palm OS nepřinesla nějakou konkrétní výhodu... A zde se ukazují velké možnosti GNU/Linuxu.
Určitě mi dá za pravdu každý, kdo se např. pokusil o práci s PDF dokumenty na palmu. Pokud pochybujete, prohlédněte si přiložené video. Úžasná rychlost zobrazení a prohlížení dokumentu je stejná jako prohlížení webových stránek prohlížečem konqueror nebo importu XLS souboru a jeho následné úpravě. To vše jsou věci, které v Palm OS buď vůbec nenajdete v základní výbavě a nebo jen velmi omezeným způsobem. Linuxové řešení to vše díky obětavé práci programátorů bez nároku na odměnu nabízí zcela zdarma.
Pokud vás toto téma zaujalo, neváhejte navštívit letošní LinuxExpo, kde budou k vidění výsledky celého snažení. Pokud byste se chtěli připojit, určitě navštivte webové stránky Hack&Dev, kde se lze dozvědět více.
