V další části seriálu o novém Treu půjdeme ve šlépějích předešlých megarecenzí a zaměříme se na výstupní komunikační porty a na multimediální vybavenost.
Konektivita
Nové Treo se svým okolím dokáže komunikovat za pomoci většiny standardních možností kromě wi-fi, což je problém, nad kterým jsme hořekovali již v první části megarecenze.
Na umístění ani způsobu využitelnosti infraportu se nic nezměnilo. Jsem rád, že tomu tak je, protože pomalu nastává doba, kdy výrobci od tohoto rozhraní upouštění. Je to sice pochopitelné a nikoliv tragické, sám ovšem IrDA ještě nezřídka využívám a myslím, že nejsem sám... U infraportu jsem ovšem objevil jednu anomálii. Navázání spojení pro HotSync přes IrDA na mém notebooku se podařilo až po mnoha marných pokusech. Může se sice jednat o problém na straně PC, ale s různými jinými palmy vše běhá vždy na první pokus.
Nejzajímavější novinkou je Bluetooth ve verzi 1.2, který nabízí možnost současné komunikace s více zařízeními ve stejném čase. V této souvislosti je jako příklad často uváděno spojení s hands-free sadou v autě a zároveň s GPS receiverem, což je skutečně stále častějším požadavkem. Žel že tato možnost je Treu prozatím zapovězena, protože Palm OS jako takový ji přímo nepodporuje a odpovídající softwarové aplikace na to zatím nejsou připraveny. V praxi tak můžete dosáhnout maximálně toho, že v momentu, kdy budete chtít spojit hovor, opustíte navigační software a posléze se do něj opět vrátíte. K opětovnému spárování dojde automaticky.
Pomineme-li dnes již standardizovaný Multiconnector, zbývá zmínit ještě 2,5mm stereo jack. Nelze tvrdit, že by se jednalo o úplný nestandard (jsou jím vybaveny i některé Nokie), ale je škoda, že Palm nevyslechl dlouhodobé stesky po 3,5mm konektoru, který najdeme u všech ostatních palmů. 2,5 mm má na Treu nicméně jisté opodstatnění kvůli odpovídajícím headset soupravám nezávislých výrobců.
Displej
Byly časy, kdy displeji Trea nesahala konkurence ani po kotníky. Ty časy jsou již sice pryč, Treo ale i dnes patří k absolutní špičce.
Srovnání displejů zleva při minimálním podsvětlení: Treo 680, Palm T|X, Treo 600 a Nokia N93. Jak vidno, Treo 680 nabízí možnost ztlumení až k samé hranici viditelnosti (T|X ovšem dokáže totéž po doinstalování utilitky Brightness Fix).
Také při maximálním podsvětlení vítězí Treo 680, které doslova září.
Souboj klasické PDA koncepce s nejnovějším smartphonem hovoří ve prospěch Trea 680, i když z fotografií to není zcela patrné.
Pomineme-li i dnes unikátní rozlišení 320*320 bodů, ani v ostatních parametrech nezůstává displej Trea nic dlužen novinkám jako je Nokia N93 a to ještě nesmíme zapomenout, že raritou je stále i dotykovost displeje...
Na rozdíl od klasických palmů je obsah dobře čitelný na slunci, displej mnohem více svítí, má jasnější barvy a díky menším fyzickým rozměrům je obraz perfektně jemný a ostrý. Jak je na tom ale ve srovnání s Treem 650? Na Internetu se objevují zprávy, že Treo 680 má displej lepší. K této informaci jsem byl ale od počátku trochu skeptický. Dlouho jsem zkoumal, jak to vlastně je a můj závěr je takový, že displej je trochu jiný, není ale lepší ani horší. Prvně je nutno říci, že jsem porovnával více kusů Trea 650 a ne všechny displeje vykazovaly stejné zobrazovací vlastnosti, z čehož je patrné, že jakékoliv srovnání při minimálních reálných rozdílech nemůže mít příliš vysokou vypovídací hodnotu. Dále jsem musel konstatovat, že bílá barva na Treu 680 chytá lehce naoranžovělý nádech, takže v tomto směru vykazuje jednoznačně horší vlastnosti než displej jeho staršího brášky. Ostatní barvy se mi ale líbí více na Treu 680, protože jsou trochu sytější. Výsledný dojem tak sice hraje spíše ve prospěch T680, vítězství je to ale velmi relativní.
Novinkou je to, že displej se nezhasíná současně s klávesnicí; má lehce znatelný náskok.
Zvuk
Vnější ozvučení je tradičně slabší stránkou palmů a Treo se v tomto ohledu nesnaží o revoluci, takže stále disponuje jen obyčejným speakerem, který při plné hlasitosti nepříjemně "křapí". O nějaké poslechové kvalitě rozhodně nemůže být řeči. Přesto přináší jedno důležité zlepšení a to poměrně výrazně vyšší hlasitost, která u některých vyzváněcích melodií dokáže být i pořádně nepříjemná.
Tentokrát tak ani příliš nevadí, že docela masivní reproduktor je umístěn zezadu, kde je tlumen, kdykoliv přístroj položíte třeba na stůl. Snažil jsem se také o srovnání audio výstupu, ale neměl jsem k dispozici natolik kvalitní sluchátka, abych byl schopen zaznamenat nějaký rozdíl. Domnívám se, že zde se nic nezměnilo. Co se týče audio výstupu z telefonního reproduktoru, tomu se budeme samostatně věnovat v části pojednávající o telefonních schopnostech Trea.
Úložný prostor
Pozitivní změna na nás překvapivě číhá u SD/MMC/SDIO slotu. Mezi řadou jiných serverů jste se i na serveru PalmInfocenter.com mohli dočíst, že Treo 680 umí pracovat s 4 a 8GB SDHC kartami. Jsou zde sice určitá funkční omezení, díky kterým Palm tuto věc neoznámil oficiálně, ale uživatelé potvrzují, že normálnímu použití to nijak nebrání. Jen se budete muset smířit s tím, že u 8GB karet před zaplněním prvních 4 GB Treo hlásí jen 4GB kartu. Skvělé naopak je, že s velkými kartami si rozumí aplikace třetích stran jako je CardExport II, které vaše Treo promění v moderní čtečku (naříkat, že Mass Storage by mělo Treo zvládat již na systémové úrovni, snad už ani nemusím...). Pro zajímavost ještě uveďme, že po zkopírování souborů MMSDCard.prc a SlotDriver%3A SDIO-sdsd.prc z Trea 680 do Trea 700p si "velkých karet" užijete i na tomto modelu. Jestli lze totéž provést i na jiných palmech, jsme zatím neměli možnost otestovat (nicméně např. Palm T|X umí se 4GB kartami pracovat defaultně díky zabudované podpoře FAT32).
Uživatelsky dostupná operační paměť nám povyrostla na reálných 66,8 MB (fakticky více než trojnásobek oproti Treu 650!), což je pro většinu asi hlavní přínos nového Trea. Neméně významným přínosem je ovšem nárůst tzv. "heap memory", díky čemuž se již nemusíte prát s jejím čištěním před spuštěním některých aplikací, které na to samy "zapomínají" (TomTom 6) nebo používat různé "udělávky" typu UDMH pro rozběhání náročnějších her. Konkrétní složení NVFS paměti vypadá následovně: 10,56 MB Dynamic Memory + 70,69 úložný prostor, ROM 30 MB. MaxDynChunk 6,79 MB a MaxStorChunk 6,37 MB. Tyto údaje jsou vyčteny z Resco Explorer, FileZ ukazuje mírně odlišné (nic podobného ovšem nevyčtete z žádném z oficiálních datasheetů).
Povídání o multimédiích jsme ještě zcela nevyčerpali, protože jsme nezmínili integrovanou kamerku. K té se tedy ještě dostaneme v příštím pokračování, kdy se trochu více ponoříme do softwarové části Trea.
V další části seriálu o novém Treu půjdeme ve šlépějích předešlých megarecenzí a zaměříme se na výstupní komunikační porty a na multimediální vybavenost.
