Po nedávném předvedení ACCESS Linux Platform (ALP) na veletrhu LinuxWorld se začínají oběvovat další spekulace o této platformě. Nejožehavějším tématem je samozřejmě vztah Palmu k ALP. Redaktoři oblíbeného serveru 1src přinesli zamyšlení nad budoucností vztahu ALP a Palmu. My jsme se nechali inspirovat a přinášíme vám vlastní rozbor situace.
Nejprve k samotné ALP. Soudě dle reakcí na Internetu, zanechala při prezentaci na LinuxWorldu velmi dobrý dojem. ALP již opravdu dostává reálnou podobu, zatímco se konkurence snaží upoutat tiskovými prohlášeními. Například Qtopia se pochlubila chystaným projektem linuxového smartphonu, který bude určen vývojářům. Qtopia bude snad koncem roku schopna dodat tento telefon několika tisícovkám vyvolených developerů. Tou dobou se dost možná bude ALP licencovat velkým výrobcům mobilních zařízení. Vývojáři aplikací si na veletrhu mohli ve stánku PalmSource vyzkoušet kompatibilitu svých současných Palm OS produktů s novým systémem. I z této oblasti se ozývají velmi pozitivní reakce, zásadní problémy s kompatibilitou nejsou hlášeny.
ALP tak má jednu obrovskou výhodu. Ačkoli to bude zcela nový operační systém, ihned po jeho uvedení pro něj bude k dispozici mnoho tisíc programů. Tím se platforma stává atraktivní jak pro výrobce mobilních zařízení, tak pro uživatele. ACCESS tímto tahem přiláká mnoho vývojářů, kteří se dnes zabývají vývojem aplikací pro Palm OS. Není pochyb o tom, že se tyto bude snažit přetáhnout na svou stranu a donutit je vyvíjet aplikace v jednom ze svých prostředí, ať už GTK+, nebo MAX. I samotní programátoři budou jistě spokojeni. Jejich již napsané aplikace se budou spokojeně prodávat dál, ale pro své nové projekty dostanou moderní vývojové prostředí, pravděpodobně s daleko širšími možnostmi, než jim poskytuje současný Palm OS.
Bohužel pro fanoušky PDA to zatím vypadá, že se ACCESS bude se svým novým systémem soustředit hlavně na smartphony. Většina zařízení, na kterých tento operační systém poběží, bude mít následující parametry: Rozlišení displeje 320x240 pixelů, klasickou telefonní klávesnici, preferován je dotykový displej (hlavně kvůli kompatibilitě se staršími Palm OS aplikacemi). Zoufat ale úplně nemusíme. Jednak PalmSource, potažmo ACCESS prohlašuje, že se jedná o platformu flexibilní (což dokazoval tím, že ALP běžela i na zařízení, které mělo VGA rozlišení a plnohodnoutnou klávesnici), za druhé si také můžeme vzpomenout na úplné počátky ALP. Tehdy, ještě pod křídly PalmSource, se jednalo o projekt Palm OS for Linux a PalmSource uvažoval o dvou variantách, jedné odlehčené pro obyčejné smartphony a druhé výkonnější, určené pro komunikátory a PDA. Otázkou je, nakolik ACCESS tyto dvě varianty konsolidoval a zda se tedy nedočkáme ještě druhého ALP systému. Dle mého názoru je toto nepravděpodobné a flexibilita současné ALP by měla umožnit její použití na téměř jakémkoliv zařízení.
Zatím to tedy vypadá, že se na ALP můžeme jen a jen těšit. Dohady o tom, že se ALP nikdy nedostane mimo asijský trh, jsou jistě liché, to by si PalmSource určitě nedával takovou práci s prezentací před světovými vývojáři. Jisté je, že než se zařízení postavené na ALP dostane do našich končin, bude to ještě chvíli trvat. Ostatně jako se vším.
ACCESS má tedy podle prvních reakcí docela dobře našlápnuto. Ale co Palm? Jaké ten má možnosti? V této souvislosti je nutné zmínit několik faktů. Především připomenu, že Palm má licenci na současný Palm OS do roku 2009. Mnoho představitelů Palmu nás již ujišťovalo o tom, že se stále věnují Palm OS platformě a nadále se jí věnovat hodlají. Palm rozhodně nepovažuje Windows Mobile za operační systém, na kterém by chtěl do budoucna stavět. K jeho implementaci jej donutily spíše okolnosti trhu, než samotná touha společnosti po novém operačním systému. Windows Mobile si žádá především korporátní klientela a mobilní operátoři. Podívejte se třeba jenom na situaci na našem trhu. Eurotel i T-Mobile; oba mají ve své nabídce mnoho symbianových telefonů i přístrojů s Windows Mobile. Vůči korporátní klientele ale raději prezentují Windows Mobile. Ve firemním sektoru je prostě WM poměrně silné a má v něm dobře zapuštěné kořeny. Palm si uvedením Trea s Windows Mobile jen rozšířil možný okruh zákazníků, WM rozhodně nemá nahradit Palm OS.
Nejdůležitější otázkou tedy je, co nahradí současný Palm OS. Možností je hned několik, ale žádná zatím není potvrzená. První možností je, že jej v krátkodobém časovém horizontu nic nenahradí a Palm bude dále přežívat na OS Garnet. Osobně se domnívám, že s Garnetem se opravdu budeme ještě delší dobu setkávat, ale ne z tohoto důvodu. Palm určitě do svých nových zařízení implementuje nový operační systém. Zajisté to bude před vypršením licence na Garnet. To ale neznamená, že by Garnet dále nemohl používat v "obyčejnějších" zařízeních, tedy například smarphonech nižší třídy nebo PDA základních řad. V přístrojích vyšších řad se Palm jistě bude snažit Garnet nahradit novým systémem.
Tím by mohl být třeba kompletně předělaný Garnet, pokud by se jej Palmu podařilo od PalmSource zcela odkoupit. Mohl by jím také být zcela nový linuxový systém vyvinutý plně v režii Palmu, o kterém se spekuluje v souvislosti s tím, že Palm v posledním půlroce zaměstnal velké množství linuxových vývojářů. Jak se ale ukázalo, tito lidé nejspíše spolupracovali na vývoji ALP. Nyní by mohli začít vyvíjet vlastní systém, otázkou ale je, zda se to Palmu vyplatí. Poslední možností je, že Palm licencuje ALP. Ve světle událostí posledních dní se tato možnost jeví jako nejlepší. ACCESS tvrdí, že nový systém začne licencovat nejpozději na začátku příštího roku a do té doby nemůže Palm stihnout vyvinout jakoukoli alternativu. Navíc pokud by ji opravdu vyvíjel, zbytečně by tak štěpil síly vývojářů aplikací, kteří se s nejvyšší pravděpodobností chystají na přechod k ALP. Jak jsme již zmiňovali dříve, Palm možná hraje s ACCESSem mocenskou hru a snaží se pro sebe získat co nejlepší podmínky, tak jako tomu bylo dříve u PalmSource. ACCESS se ale Palmu pravděpodobně nechce podvolit, protože ALP má být platformou globální a nikoliv soustředěnou na jediného výrobce hardwaru.
Co myslíte, jak vše nakonec dopadne? Zůstane Palm u Garnetu nebo licencuje ALP? Který z těchto kroků byste vy uvítali? Podělte se o svůj názor v diskusi pod článkem.
Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah.
Re: ACCESS Linux Platform - světlá budoucnost? (Hodnocení: 1) Od: bubu (email je skrytý) - 29.08.2006 (O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
pokud maji byt aplikace pro palm os kompatibilni, tak uricte ne na zarizenich s rozlisenim 240*320!
Jinak at uz Palm uvede Treo s novym OS co nejrychleji (a je mi jedno, jestli to bude ALP ci Palm Linux OS), protoze garnet uz konci s dechem a napr. takovy SE P990i velmi laka ke switchnuti...
Spousta korektne naprogramovanych aplikaci by nemela mit s "atypickym" rozlisenim vubec problem (mimochodem i toto rozliseni je zahrnuto ve standardnich specifikacich Palm OS), navic vyvojari opravdu nehlasi zasadni problemy, tady bych potize nehledal.
Jinak smim mit osobni dotaz? Mel jste P990i v ruce a zkusil jste si s nim alespon chvili hrat? Tak optimisticky bych nebyl. Z vlastni zkusenosti mohu spise doporucit M600i, ktery by mohl mnohym "palmistum" vyhovovat. Ale i u neho je nutne prekousnout nektere zalezitosti...
Re: ACCESS Linux Platform - světlá budoucnost? (Hodnocení: 1) Od: bubu (email je skrytý) - 29.08.2006 (O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
P990i jeste ne, ale s M600i ano. Uznavam, Treo je stale v nekterych aspektech je neprekonane. Ovsem co jsem mohl zjistit, tak UIQ3 uz je velmi zdatny konkurent a v leccem se Treu vyrovna, v nekterych oblastech ho dokonce predci (resp. P990i predci Treo 650). Duvod, proc se poohlizim po P990i je hlavne pritomnost wifi, kdyz uz jsem prakticky cely den v dosahu nejake wireless site. Jeste uvidim, od Trea se tezko odchazi, ale kdyz ta prace s garnetem je opravdu nekdy o nervy...
Pravda, Wi-Fi je u P990i velkym lakadlem, ale u me by rucite nerozhodlo pro jeho koupi. Zvitezila by mensi a kompaktnejsi (a take podstatne hezci, P990i je designovy hnus i oproti Treu) M600i.
Jinak co se prace s UIQ3 tyce, obavam se, ze to mnohdy budou stejne nervy, jako s Palm OS. Obe zarizeni jsem mel v ruce pouze kratce, to ale nebranilo tomu, aby se mi podarilo donutit je zatuhnout. Navic aplikaci je pro UIQ3 minimum a jsou velmi drahe, jejich pocet se taktez nebude nijak dramaticky rozrustat, vzdyt na celosvetovem trhu jsou jedina dve zarizeni s UIQ3, tedy pouze zminovane Sony Ericssony. A zadna dalsi ohlasena zarizeni nejsou (pokud tedy nepocitame walkman verzi M600i - W950i).
A jeste jeden postreh. Ta qwerty klavesnicka na P990i je hrozna, zatimco ta na M600i, ackoli se zda byt podivna, je naprosto perfektni...
Re: ACCESS Linux Platform - světlá budoucnost? (Hodnocení: 1) Od: bubu (email je skrytý) - 29.08.2006 (O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Dekuji za zkusenost s vyse jmenovanymi pristroji. M600i je mensi, ale P990i zas tak skareda neni (je to subjektivni). Na tu klavesnici jsem take zvedav, protoze se mi take nepozdava, na Treu je super a nemuzu si ji vynachvalit! Aplikace, to je to, proc zrejme asi zustanu Trea. I kdyz priznejme si, kdo pouziva 20+ programu? Vetsinou si nalezneme 5-10 aplikaci, ktere pro praci potrebujeme a tim to hasne (pokud ovsem nejsme hracickove, ale alespon u sebe pozoruji, ze na to hrani mam cim dal tim mene casu :() Co se tyce stability, tak na vsech sytemech se da privodit reset, navic na Treu to neni zadny problem a clovek se u nej musi mit HODNE na pozoru, co instaluje a dokonce i v jakem poradi. I v teto oblasti doufam, ze novy OS bude v stabilnejsi. Snad se brzy dockame, protoze vse kolem Palmu se vyviji, akorat Palm furt pouziva jen lehce inovovany Garnet...
Re: ACCESS Linux Platform - světlá budoucnost? (Hodnocení: 1) Od: petr (email je skrytý) - 29.08.2006 (O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Nechci se hádat, páč tomu nerozumím, ale jak se zobrazí na displeji, 320x240 ty palmí aplikace? Rozumím tomu, když na 320x320 zobrazí aplikace pro rozlišení 160x160. To není problém, je to jednoduše zdvojnásobení. Ale jak se to převede z "čtverečku" do "obdélníčku"? Nebo se to udělá jen 240x240? To ale není jednoduchý převod ani z toho 160x160 (není to celočíselný násobek) o 320 pix. HiRes ani nemluvě. Já teda nejsem programátor, ale co jsem tak koukal, jakmile je v palmu nějaký obrázek nebo ikona, je pro každou velikost a barevnou hloubku jedna bitmapa. Ovšem pro rozlišení 240x320 99% aplikací tam určitě nic mít nebude a nějaké systémové řešení jako přepočet se mi moc nezdá, protože to není ten celočíselný násobek. Tudíž možná to nebude pro vývojáře problém, ale v každém případě těch aplikací hned při startu tisíce nebudou, pokud se bude muset každý prográmek předělávat. Spíš se to asi bude řešit přes ten systém, ale neumím si dost dobře představit ten přepočet rozlišení. Nezmiňoval se někde někdo z těch co to už měli v ruce jak to tam je? Mně se to 320x240 prostě nezdá.. :-)
Z toho, co jsem zatím četl, je 240*320 pouze "preferované rozlišení", což je vzhledem k situaci na trhu pochopitelné. Současně je ale uváděno, že systém si poradí i s jakýmikoliv vyššími rozlišeními. Takže předpokládám, že systém se prostě přizpůsobí rozlišení displeje v tom kterém přístroji.
Re: ACCESS Linux Platform - světlá budoucnost? (Hodnocení: 1) Od: petr (email je skrytý) - 29.08.2006 (O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Vypadá to tak. Jinak si kompatibilitu nedovedu představit. Ale docela by mně zajímalo jak to je řešené. U systémových záležitostí jako jsou tlačítka, pole, fonty a tak to je jasné. Ale jak to dělá s grafikou? Ikony, obrázky... To by mě fakt zajímalo. U fotky by to až tak nemuselo vadit, ale právě grafika typu těch ikonek, které má dneska už skoro každý prográmek, to mi je záhadou. Nejsou nějaké bližší informace od někoho z vývojářů co to už dostali do ruky? (prostě si nedovedu představit, jak zobrazuje "půl" nebo "dvě třetiny" piuxelu :-) - dalo by se to řešit třeba prokládáním, ale to by vypadalo dost hnusně) No fakt, pro mě docela záhada..
Řešení může být velice prosté. Systém ALP bude prostě připraven řekněme na dvě tři základní rozlišení a pokud poběží něco v nestandardním módu, otevře se to v samostatném okně. Takže např. pro Palm OS hires se systém ALP zapne v 640*480 a okno Palm OS bude mít rozlišení 320*480. Myslím, že by to nebyl špatný způsob.
Re: ACCESS Linux Platform - světlá budoucnost? (Hodnocení: 1) Od: petr (email je skrytý) - 29.08.2006 (O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Jo to by šlo. Chovalo by se to podobně jako dnes HiRes+. Ale jak by to bylo s převodem do 240x320? Jedině, že by se to zmenšilo na 160 a pak otevřelo v okne? To se mi nějak nezdá.. Nejde ani tak o převod do vyššího rozlišení, spíš právě ten převod do toho nižšího (a ne jednoduše celočíselně dělitelného), do těch 240, to mi vrtá v hlavě :-)
Re: ACCESS Linux Platform - světlá budoucnost? (Hodnocení: 1) Od: mh (email je skrytý) - 30.08.2006 (O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Porad si myslim, ze je znacna pravdepodobnost toho, ze ALP bude smerovan na asijske trhy a mozna do USA. Stejne to dopadlo napr. s vybornym PDA Sharp Zaurus, ktere dodnes - po cca 4 letech !!! - v Evrope nekoupite. Ale je to hezka predstava, mit v kapse Linuxovy komunikator, ktery ma jako bonus solidni PalmOS emulaci.
Co se tyce Palmu, pokud nelicencuje ALP (cimz by se zvysila nadeje, ze se ALP dostane i k nam), obavam se, ze jej ceka pomala smrt a budoucnost coby prekupnicke firmicky s furou kecu a mlzeni, ale s zadnymi realnymi vlastnimi vyrobky. Jen doufam, ze jeste do Evropy uvede alespon jedno zarizeni s Garnetem. Jsem s Garnetem porad spokojen a urcite bych si takove zarizeni koupil, az me Treo 650 doslouzi. Bojim se toho, ze az prijdu o sve soucasne Treo, bude pro me jedinou volbou u nas nejaky Symbian a to bude vskutku sokujici zazitek.
Takze. Co se smerovani na asijske trhy a trh USA tyce, tady je to dost problematicke. Ukazte mi jedineho vyrobce, ktery sve vyrobky smeruje primarne na Evropsky trh (a netahejte sem jisteho finskeho vyrobce, ktery sve nedodelky nazyva multimedialnimi pocitaci). Snad jedine HTC se v soucasnosti v EU snazi...
Evropsky trh je proste pro vetsinu vyrobcu naprosto nezajimavy. Ze zcela nepochopitelnych duvodu mu vladne prave ona finska znacka, ktera je tu z opet nepochopitelne uctivana jako bozstvo. S tim jen tezko nekdo neco udela a tak vetsina vyrobcu nebere evropsky trh prilis vazne. To proste neni specifikum ALP, to je fakt.
Re: ACCESS Linux Platform - světlá budoucnost? (Hodnocení: 1) Od: mh (email je skrytý) - 30.08.2006 (O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Vladu one finske znacky jsem take nikdy prilis nechapal (kuprikladu Siemens delal telefony daleko lepsi), jenze to dnes bohuzel vypada, ze je ta znacka posledni evropska. A nevim, nevim, co je racionalni. Zda kupovat asijske vyrobky (mnohdy daleko vetsi shit nez ta finska znacka) a nechat se casem treba diky tomu pripravit o praci, protoze Cinan ji bude delat za par hrsti ryze anebo zda podporit domaciho vyrobce, diky cemuz nam tady treba porad jeste neco zustane a nebudeme muset jednou delat nekomu pucfleky.
Me osobne vyrobky Nokie nikdy prilis nezajimaly (vzdyt PDA Nokia vlastne ani nikdy nedelala), ale takova linuxova Nokia 770 je velmi zajimava vecicka, kterou bych si koupil, pokud by to v CR oficialne slo.
Cinske vyrobky mne opravdu vadi, protoze jejich nizka cena je postavena na tom, ze se tamnim otrokum za praci temer nic neplati (mnozi tam pracuji jen pro hole preziti). Diky takto neferove nizke cene Cinane likviduji evropsky trh. Chcete jednou pracovat za stejnych podminek jako tamni otroci ?
Access je firma japonska, ta by mne nevadila. Mezi Japonskem a Cinou je dnes jiz obrovska kulturni propast... Jenze dnes je to tezke. Nakonec clovek zjisti, ze i hardware toho jeho Trea vyrobili kdesi v cinske robotarne. Ceho je to vysledek ? No prece toho, ze zakaznici v Evrope a v Americe nakupuji jen podle ceny a vubec pri tom nemysli na budoucnost.
Ach jo. To ze se vsechno vyrabi v Cine a to malo co se tam nevyrabi se tam vyrabet bude, je naprosto jasne. Ale neni to chyba Evropy, nebo Ameriky. Neni to ani chyba tech zakazniku. Je to chyba dementniho socialistickeho aparatu, ktery naucil lidi lenosti, respektive je v ni podporil. Takze to Evrope vlastne patri, muze si za to sama, svoji dementni socialni politikou (a proto si to tu bydem volit take, ze ano...).
V Nemecku vetsinu manualni prace delaji Turci a jini pristehovalci, nezamestnanost vysoce prekracuje deset procent. Ve Francii se pracuje jen 6 hodin denne. Delnik v tovarne ve Wolfsburgu vydelava trikrat tolik, co delnik v Mlade Boleslavi, pritom dela mene a ma vice socialnich vyhod. Navic i v Nemecku jsou znacne rozdily mezi jednotlivymi zavody.
Treba zavody Audi maji podstatne vetsi produktivitu prace, nez zavody VW. Praxi to ma za nasledek paradoxni situaci, kdy jeden VW Golf je vyrobne drazsi (asi o 20%, mozna i vice), nez jedno Audi A3, ktere se ale prodava o polovinu draz.
Zpatky k te Cine (a Indii, Indonesii, Malajsii a dalsim lidnatym zemim...). Miliardu lidi nikdy nezamestnate. A to je jenom ta Cina s Indii dohromady (pocitam ze v kazde teto zemi je cca 50% prace schopneho obyvatelstva...). Tolik lidi nepracuje dohromady na celem svete, jen si to zkuste namatkou spocitat. Takze Cina, Indie a podobne zeme budou vzdy jen vyrobnimi zavody s levnou pracovni silou, USA, Evropa a Japonsko budou mit tradicni naskok ve vyvoji technologii (i kdyz napriklad v telekomunikacich to tak jednoznacne neni...). V Evrope dnes temer nikdo nechce delat manualni praci, tak nevim, co se zmeni tim, ze uz ji tu opravdu nikdo delat nebude a misto toho tu bude par tech v Cine nespokojenych, kteri se sem prestehuji. A ti co proste delat nechteji, at... no, radeji se budu krotit...
A jeste neco. Historie se opakuje. Prectete si dejiny stareho Rima. Nebo Vam snad dnesni Evropska spolecnosti nepripomina ono slavne "Chleb a hry"?
Re: ACCESS Linux Platform - světlá budoucnost? (Hodnocení: 1) Od: mh (email je skrytý) - 30.08.2006 (O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Vzdejte se, prosim, vsech vyhod ktere vam skyta zivot v Evrope a jdete delat 10-12 hodin denne manualne. Pak budou mit vase vyseuvedena slova vetsi vahu a nebudou tak blizko kavarenskemu blabolu.
Myslim, ze jsme na technickem serveru a nemeli bychom sem zatahovat modni ultraliberalni propagandu.
Nechci se vzdavat vsech vyhod, ktere Evropa skyta. Jen chci, aby si kazdy ty vyhody zaslouzil. Bohuzel to dnes je tak, ze nejvetsi vyhody ma ten, kdo nic nedela, akorat nahlas krici.
Jinak co se manualni prace tyce, jako student jsem toho rucne odmakal dost. A nikdy mi nikdo nedal nic jen tak. To ze (snad) budu za pul roku inzenyrem je zasluha jen moje a podpory mych rodicu. A netahejte sem to, ze studuji z Vasich dani. System jsem ja nevymyslel, co se treba skolneho tyce, nejsem proti, narozdil od vetsiny studentu. Vim totiz, ze by se mi to vyplatilo, jenze dnes je modeni se pri studiu flakat a nic nedelat, nechat se pokud mozno dvakrat vyhodit a skolu si o par let prodlouzit.. Takovymto studentum se samozrejme skolne nevyplati...
A jeste neco. I vsech tech vyhod, ktere mi Evropa skyta jsem se na rok vzdal. Zil jsem totiz v Indonesii, v jedne z tech "odpornych zaostalych zemich, kde se lide jen vykoristuji a nemaji tam snad ani vysoke skoly". Tedy alespon takovy pohled tu na Asii panuje. A vezte, ze v mnohych aspektech tam byl zivot prijemnejsi. Ale je fakt, ze v Evrope mate jistotu, ze kdyz Vas srazi auto, ze pro Vas alespon prijede sanitka. Kdyz dostanete rakovinu, mate jakouks takous sanci se vylecit. A take tu ve mestech dychate cistci vzduch... Tedy vetsinou.
A mimochodem, tyto prispevky jsou mym osobnim nazorem, nikoli nazorem redaktora PalmHelp. Vim ze jsme se dostali dost off-topic, takze timto prispevkem koncim, v diskuzi budu klidne rad pokracovat emailem. A vsimnete si, ze Vas nikde neurazim, takze prosim priste vynechte nejapne poznamky o kavarenskem blabolu a ultraliberalni propagande. Diky.
Po nedávném 
