Stolní hry a logické hádanky pro jednoho hráče, v nichž dotyčný soutěží sám nad sebou, patří k největším výzvám žánru. Pokud tedy rádi namáháte mozkové závity, můžete se potrápit třeba právě nad Siji.
Pokud jde o námět hry Siji, tak toto slůvku v japonštině znamená "Jeden" a jedná se o hru spjatou s asijskou historií, během níž se hrála ještě s kamennými figurkami. A nutno dodat, že její jméno vystihuje náplň více než dokonale. Siji je hrou logickou, k jejímž výhodám patří fakt, že hráč v nich nebojuje proti nikomu jinému nežli jen sám proti sobě. To je, jak známo nejtěžší, ale to již trochu odbočujeme na pole alternativních věd a metafyziky, raději si povězme něco víc o Siji.
Na začátku každé z úrovní jsme postavení před problém v podobě unikátní herní desky, na níž se nachází několik herních kamenů. Toto rozložení i deska je pokaždé jiné a jistě netřeba připomínat, že náročnost luštění s časem rychle roste. Při hře Siji odebíráme z herní desky vždy po jednom kamenu, a to tak, že vždy musí jít o právě přeskočený kus některým z kamenů jiných.
Skáče se zde vodorovně nebo svisle, pohyb diagonálně je zapovězen. Po přeskoku se figurky (podobně jako u dámy) dávají hned za tu právě přeskočenou. A takto se skáče tak dlouho, dokud není celá herní deska vyčištěna a nám nezůstane jediný kámen.
Hra podporuje pouze rozlišení 160x160, což na jednu stranu znamená hrubší grafiku, na tu druhou však i běh na starších palmech. A když už tak přišla řeč na grafiku, herní plocha i kostky tvořící zeď jsou obojí z červené, což je trochu škoda, dokážeme si představit i milejší kulisy. Zvuky a hudba nestojí za řeč. Ovládání nespočívá ani tak v tahání figurkami, jako spíše v dvojitém tapání (s čím pohnout + kam to přesunout). Obsažených úrovní má Siji řádově desítky.
Stolní hry a logické hádanky pro jednoho hráče, v nichž dotyčný soutěží sám nad sebou, patří k největším výzvám žánru. Pokud tedy rádi namáháte mozkové závity, můžete se potrápit třeba právě nad Siji.
