|
SuperMemo 2.0 - jak znalosti správně formulovat? (9. část)
|
Autor: Musketeer - 29.07.2008, 9236 čtenářů
 Každý týden vám přinášíme nový díl manuálu pro některou z významných Palm OS aplikací. Tentokrát se zabýváme sharewarovým (19,95 USD) titulem SuperMemo 2.0. I dnes si povíme, jak na správnou formulaci svých znalostí a při této příležitosti bude řeč o mnoha dalších zajímavostech. Rovněž si představíme některé nástrahy při učení a pochopitelně i zmíníme, jak se s nimi poprat či se jim rovnou vyhnout.
5.8. Vynechávací učení je stejně dobré textové jako grafické
 Výuková metoda s vynecháváním informace může mít dvě podoby. Jednak tak, jak bylo uvedeno v bodu 5.5., kde jsme mluvili o vynechávání textových informací. Druhý způsob připomíná obrázek s chybějící částí. Kupříkladu při učení anatomie lze zobrazit komplexní ilustraci, z níž bude kousek chybět. A je na studentovi jej správně určit a zařadit. Důležitý je ale ten detail, že jeden obrázek může posloužit k tvorbě i 10-20 otázek, což už stojí za tu námahu jej shánět a připravovat jako podklad ke studiu. Metoda vynechávání obrazové informace je výborná zejména pro studium zeměpisu.
5.9. Pokud to jde, vyhni se kolekcím
Kolekce je sada objektů stejného či podobného typu. Třeba kolekce "ovoce" zahrnuje jablko, meruňku, broskev a třešeň. Kolekce je také klasický případ špatně zvolené (a tím pádem i naučitelné) položky z naší databáze - např. Jaké země patří do EU? Podobným dotazům byste se měli vyhnout z důvodu neprakticky vysoké náročnosti udržení podobných kolekcí v paměti. Pokud je taková položka pro vaše studium absolutně nepostradatelná, je velmi vhodné kolekce aspoň změnit do výčtových typů. Výčtové typy jsou sice také svým způsobem kolekce, avšak s jedním důležitým rozdílem. Jde o členy seřazené dle nějakého schématu. Namátkou členy EU seřadíme podle abecedy. A proč je vlastně používat, když jsou stejně nesnadno zapamatovatelné jako kolekce? Mají oproti kolekcím jednu zásadní výhodu - díky své setříděnosti dle toho či onoho nutí mozek, aby si výčtový typ vždy vybavil ve stejném pořadí. Seřazený seznam zemí EU není z hlediska mozku totéž, jako pokaždé jinak uspořádaný seznam EU zemí. Výčty se z tohoto důvodu po čase lépe pamatují.
Pozorný čtenář si jistě všimne, že důvod, proč se kolekcím vyhnout, jsme zmínili již v bodu 5.4. o co nejmenší délce pokládaných otázek. Také je důležité to, že mozek pracuje při každém opakování stejně. A kdybychom členy kolekce pokaždé seřadili zcela náhodně, mělo by to katastrofální dopad na stav učení. Člověk si totiž obvykle není schopen zapamatovat bez pomoci mnemotechniky či dalších metod více jak 5 objektů z kolekce najednou. Zkrátka, pokud to jen jde, vyhněte se kolekcím a kde jsou nutné, pak je převeďte na utříděné výčtové typy.
A ještě příklad:
(špatně)
D: Které země byly k roku 2002 v EU?
O: Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko, Španělsko, Švédsko a Spojené království.
(dobře)
D: Jaké země se k EU připojily v roce 1995?
O: Rakousko, Švédsko a Finsko.
atd.
5.10. Pokud to jde, vyhni se i výčtovým typům
I když jsme v předchozím bodu zmínili výčtové typy jako vhodnější náhradu kolekcí, je stále pravdou, že výčty jsou i přesto pořád nadprůměrně špatně naučitelné. Lze se s nimi ale jakž takž vyrovnat za pomoci výše zmíněného triku s výčtovými typy. V tom případě je ale navíc vhodné učení uspořádat tak, aby se položky navzájem překrývaly:
(těžce naučitelné)
D: Jaká je sekvence písmen v abcedě?
O: ABCDEFGHCHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ
(snadné)
 D: Jakými třemi písmeny začíná abeceda?
O: ABC
D: Doplň chybějící písmena A ... ... ... E
O: BCD
D: Doplň chybějící písmena B ... ... ... F
O: CDE
atd.
Podobné uspořádání zajistí, že se abecedu dotyčný naučí mnohem dříve. Velkou výhodou podobného přístupu je i pozitivní dopad na psychiku studenta. Ten tak není nucen recitovat stále dokola celý seznam, ale může se zaměřit na jednu konkrétní znalost. Nakonec zkuste si to sami ve fyzickém světě - zkuste vzít a přenést najednou 30 cihel. Nic moc že? Ale po 2 - 5 už to docela jde ne? Musíme ještě doplnit, že i recitace kompletní abecedy má v tomto učení svoje místo, ale až na konci jako utvrzení a zopakování postupného učení!
5.11. Bojuj s interferencí
Pokud se člověk učí o tématicky velmi podobných věcech, často si je zmýlí - např. v angličtině budete zaměňovat význam slov "historic" a "historical". To samé se stane i v případě, kdy si budeme chtít zapamatovat najednou mnoho čísel - např. dávkování léků ve farmakologii. Zkrátka, když je pro nás na základě jedné již existující znalosti problém naučit a vybavit si něco jiného, pak tento jev nazýváme interferencí. Jistou věc si můžeme pamatovat roky, a to až do doby, nežli se naučíme jinou věc, která s ní interferuje a my tak díky ní ztratíme schopnost vybavit si obojí! Např. když víme, že země ležící mezi Venezuelou, Surinamem a Brazílií je Guyana, budeme schopni si tento fakt s pár zopakováními připomenout i po letech. Ovšem jakmile později k učení přidáme všechny okolní země + se do toho přimíchá ještě Francouzská Guyana, brzy se objeví silná paměťová interference a nečekaně velké zapomínání. V kostce řečeno: mozek je zmaten a neví, co je co.
Právě interference je tím nejvážnějším důvodem, proč i zkušený uživatel SuperMemo metody zapomíná. Jeden si nemůže být nikdy jistý, kdy a jak udeří. Jediný způsob boje proti ní je pokusit se jí odhalit a eliminovat. Naneštěstí v mnoha případech nelze dopředu říci, že právě tentokrát se ho interference bude týkat. Můžeme na ni narazit u podobných slov "Guyana", "Guyard" a "Guyenne", stejně jako u slov zcela nepodobných: "Guyana", "kajman" a třeba "aspirin". Může to navíc rozdílně fungovat pro kolegu a pro vás. Zkrátka, je velmi těžké ji předvídat.
Proto je více než nutné udělat co nejvíce pro to, aby se interference neobjevila a nezačala si vybírat svoji daň na našich znalostech. To učiní náš proces memorování mentálně zvládnutelným a tedy i méně stresujícím.
Proto si to shrňme:
a) Tvořte si zcela jednoznačné položky, vystříhejte se jakékoliv dvojsmyslnosti.
b) Opět zdůrazňujeme nutnost držení se minimalistického principu učení - stručnost nade vše.
c) Vyhlaďte interferenci, jakmile na ni byť jen náznakem narazíte - např. "vím co anglicky
znamená "inept", také vím co znamená "inapt", ale stále si je pletu dohromady".
5.12. Optimalizuj slova
Počet slov a jejich sestava musí být optimalizována, aby se v co nejkratším čase rozsvítila na tom správném místě žárovka v našem mozku. Souvisí to s minimalizací délky zadání, což si rozhodně nezaslouží podceňovat! Má to totiž vliv na počet chyb, snížení času na odpověď a pomůže to i naší koncentraci.
Příklad:
(příliš rozvlášné)
D: Firma Aldus vymyslela desktop publishing v roce 1985 s programem PageMaker. Aldus roky neměl žádnou konkurenci a proto usnul na vavřínech. Denverská firma ... jej tak překonala. PageMaker, nyní vlastněný Adobe, tak zůstává číslem 2.
O: Quark.
 (trochu lépe)
D: Aldus vymyslel desktop publishing v roce 1985 s produktem jménem PageMaker. Nezvládl však jeho inovace, takže ... jej překonal a PageMaker je nyní 2.
A: Quark.
(opět lépe)
D: Aldus vymyslel desktop publishing s produktem PageMaker, ale selhal při jeho inovacích. Brzy jej nahradil ... .
O: Quark.
(skoro dobře)
D: PageMaker selhal v držení kroku s trhem a byl proto překonán ... .
O: Quarkem.
(úplně nejlépe)
D: PageMaker byl překonán ... .
O: Quarkem.
V tomto příkladu je velmi důležitý jeden fakt - postupná ztráta informací je zcela nedůležitá, jelikož jde jedině o to, zapamatovat si jméno "Quark". Pokud uznáte za vhodné, že i zbytek informací je důležitých, pak bude na místě se je naučit separátně. Mějte ale určitě stále na paměti, že přílišná nadbytečnost informací v textu proces učení jen zpomalí...
5.13. Odkazuj se na další vzpomínky
Odkazovat se při učení na další vzpomínky může naši právě probíranou položku umístit do nových souvislostí, zjednodušit skladbu slov a v neposlední řadě snížit také interferenci. Je to stejně přínosné, jako stavět zeď na kusu již existující zdi - když tam je, tak proč ji nevyužít? Celá zeď tak bude dříve hotová... pamatujte na to, že jestliže známe jeden význam, můžeme jej spolehlivě využít k naučení druhého. Navíc si ten první jakoby mimochodem připomeneme také.
5.14. Personalizuj a uváděj příklady
Jeden z nejlepších způsobů, jak si rozšířit paměťové schopnosti, je propojit daný údaj na nějakou věc v našem osobním životě. V podobných případech jsme tak při šikovné aplikaci odkazů na náš život ušetřeni i nutnosti shánět obrázky.
Příklad:
(těžší)
D: Jak se anglicky řekne měkká postel bez opěrek pro ruce a záda?
O: Divan.
(jednodušší)
D: Jak se anglicky řekne měkká postel bez opěrek pro ruce a záda? (jako ten, co mají Robertovi rodiče)
O: Divan.
Pokračování článku:
SuperMemo 2.0 - jak znalosti správně formulovat? (10. část)
SuperMemo 2.0 - často kladené otázky (11. část)
SuperMemo 2.0 - začínáme pracovat s databázemi (12. část)
SuperMemo 2.0 - detaily databází (13. část)
SuperMemo 2.0 - jak na testy? (14. část)
SuperMemo 2.0 - drillujeme drilly (15. část)
SuperMemo 2.0 - hrajeme si s kartami (16. část)
SuperMemo 2.0 - hrátky s kartami podruhé (17. část)
SuperMemo 2.0 - detaily karet (18. část)
SuperMemo 2.0 - editace karet (19. část)
SuperMemo 2.0 - prohlížíme karty (20. část)
SuperMemo 2.0 - práce s kategoriemi (21. část)
SuperMemo 2.0 - prohledáváme data (22. část)
SuperMemo 2.0 - šablony (23. část)
SuperMemo 2.0 - zálohy a importy dat (24. část)
Předchozí části článku:
SuperMemo 2.0 - jak znalosti správně formulovat? (8. část)
SuperMemo 2.0 - mýty a fakta o učení (7. část)
SuperMemo 2.0 - mýty a fakta o učení (6. část)
SuperMemo 2.0 - co je nového v poslední verzi? (5. část)
SuperMemo 2.0 - co je nového v poslední verzi? (4. část)
SuperMemo 2.0 - pár zásad pro kvalitní trénink (3. část)
SuperMemo 2.0 - významový slovník aneb ''O čem je a bude řeč'' (2. část)
SuperMemo 2.0 - co to je vlastně to SuperMemo? (1. část)
|
|
|
|
| |
| Hodnocení článku |
Průměrné hodnocení: 4.4
Účastníků: 5
|
|
|
