|
Uninstall Manager - první kroky (3. část)
|
Autor: Musketeer - 12.02.2008, 2525 čtenářů
Náš seriál o programu Uninstall Manager pokračuje třetím dílem, v němž bude řeč především o tom, jak z jeho uživatelského rozhraní vyčíst maximum potřebných informací pro získání dokonalého přehledu. Také si povíme více o pozadí chování a fungování aplikací v našem palmu.
2. Seznam Položek
Pro zobrazení seznamu položek souvisejících s danou aplikací (nebo zkrátka pro více informací o programu) je nutno nechat si o něm/ní zobrazit detaily.
Detaily o nainstalovaných aplikacích a jejich seznamech položek si můžeme nechat vypsat dvojím způsobem - buď klepneme na ikonku [More] (více) napravo od koše anebo na směr "vpravo" na křížovém ovladači. Minimálně způsob klepnutí na ikonku funguje zaručeně na všech palmech.
Stejně tak, jak jsme si nechali detaily vypsat, můžeme je opětovným stiskem "více" či "vpravo" nechat i zmizet. My ji ovšem teď nechme u zvolené aplikace aktivní, ať vidíme, které položky k ní patří. Mimochodem, pod pojem "položka" spadá hned několik věcí najednou; podívejme se tedy na ně...
a) Soubory aplikací:
I. Preference - pod tímto slovem se skrývají uživatelská nastavení a předvolby. To jsou poměrně malé kousky dat, které programy používají k uložení pro ně důležitých údajů, které obvykle zpříjemňují práci s vlastní aplikací (třeba jednou nastavené připojení k mobilu není třeba nastavovat při každém pokusu o připojení). Čili stručně a jasně - Palm OS aplikace používají tyto soubory k ukládání nastavení a dalších důležitých údajů, ke kterým zamýšlí někdy později přistupovat (ať již při samotném startu programu nebo až v jeho průběhu).
Vzato čistě z hlediska praktik operačních systémů Palm OS, jsou dvě základní možnosti, kam aplikace může ukládat svoje nastavení, a to jako: "uložený preferenční soubor" (Saved Preferences) nebo "neuložený preferenční soubor" (Unsaved Preferences). Tímto se ale není třeba zatěžovat, neboť z pohledu uživatele je vcelku jedno, do kterého z těchto dvou typů souborů aplikace své údaje uloží, jelikož toto si spravuje samotný systém. Uvádíme to pouze pro zajímavost.
I když jsou tyto soubory uživatelských předvoleb rozměrově velmi malé, ba nepatrné, velké množství podobných souborů zapomenutých po starších aplikacích (různé testovací shareware a trialware programy po sobě často zanechají docela neuklizeno...), je schopno náš palm i relativně značně zpomalit.
II. Databázové soubory - veškerá data dostupná libovolné aplikaci, kterou na svém palmu spustíte (od kancelářských balíků, přes prohlížeče obrázků, až po knihy) musí být v určitém specifickém databázovém formátu (.PDB). Každá z těchto databází v našem handheldu je jednoznačně identifikována: jménem, Creator ID (identifikační označení tvůrce) a typovým atributem (či kombinací trojice jmenovaných).
III. Soubory na kartě - na paměťové kartě lze skladovat i soubory nevytvořené přímo pro biotop operačního systému Palm OS. Některé aplikace k těmto souborům umí přistupovat, číst z nich, zpracovávat nebo je dokonce opět ukládat přímo na kartu (to je mimochodem pro uživatele rozhodně pohodlnější, nežli nutnost řešit konverzi z Palm OS databáze při HotSync operaci do PC). Typ a struktura těchto souborů může být naprosto libovolná, kupříkladu zde můžeme mít JPEG snímky, MP3 muziku, ZIP archivy, office dokumenty atd.
b) Asociované soubory
Pod asociované soubory patří všechny položky sdílející stejný Creator ID (unikátní identifikátor souboru), který sdílí potomci s mateřskou aplikací. Všechny tyto asociované soubory jsou odstraněny spolu s rodičovskou aplikací v případě použití běžné systémové funkce "smazat".
c) Soubory monitorované
Do této skupinky patří:
I. Soubory uložené aplikací pod jiným Creatorm IDem, nežli svým vlastním.
II. Soubory přidružené k aplikaci příkazem "Group Files" (sdruž soubory - více o nich později).
III. Soubory, které se nainstalovaly spolu s aplikací, avšak nesdílející s ní Creator ID.
Pátrat po těchto monitorovaných souborech můžeme za pomoci některého souborového manažeru či utilitek typu "Cleanup," ovšem rychlejší, pohodlnější a přesnější bude použít k jejich odstranění právě Uninstall Manager. Šikovným nastavením sdružování tak lze nežádoucí aplikaci odstranit z paměti nebo karty skutečně kompletně.
Použití defaultní systémové funce "smazat" není bohužel příliš praktické, jelikož nesmaže skryté/neasociované soubory a pak je tu také ten fakt, že smazání aplikace z paměti neprohledává k aplikaci patřící soubory na paměťové kartě.
2.1 Barvy
Seznam položek používá ke zvýšení přehlednosti o souborech barevných kódů:
I. Zelená - značí databázový soubor.
II. Fialová - ukazuje, že jde o soubor aplikace (jinými slovy, tento soubor splňuje nároky Palm OS na typ a uspořádání, takže je spustitelný v libovolném souborovém manažeru, může vytvářet další datové soubory a ukládat nastavení).
III. Černá - uživatelské nastavení a předvolby.
Mimochodem, to, že je jméno nějaké aplikace či databáze podtrženo, znamená, že je dotyčná umístěna v ROM. A poznámka číslo 2 - monitorované soubory se zde zobrazují navíc zvýrazněné tučným písmem.
Zde je ukázka, jak bude vypadat soubor uživatelských nastevní s Creator IDem "0":
2.2. Políčko podrobnějších informací
V pravém dolním rohu základního okna se nachází tzv. "políčko podrobnějších informací", které zobrazuje podrobnější informace o aplikaci (vlevo) nebo zvoleném údaji ze seznamu položek (vpravo nahoře).
Jak sami vidíme, zobrazí nám informaci o tom, jakého typu soubor je (zde spustitelná aplikace), jaké je délky (1 MB) a do třetice jeho creator ID ("drPa").
Pokračování článku:
Uninstall Manager - kdo maže, ten jede! (4. část)
Uninstall Manager - správný pohled na věc (5. část)
Uninstall Manager - jak neutonout v hlubinách menu (6. část)
Uninstall Manager - zbytek menu snadno a rychle (7. část)
Uninstall Manager - za tajemstvím Sandboxů (8. část)
Předchozí části článku:
Uninstall Manager - uživatelské rozhraní a ovládání (2. část)
Uninstall Manager - představení a co umí? (1. část)
|
|
|
|
| |
| Hodnocení článku |
Průměrné hodnocení: 4.75
Účastníků: 4
|
|
|
