Skorpi nám napsal(a):
Už je tomu půl roku, co jsem na svém palmu Zire 72 definitivně přešel na Linux. Důvodů bylo více a rád bych se v tomto článku zmínil o zkušenostech, které přechod přináší, o novinkách a dalším směru vývoje.
V současné době mám v palmu operační systém Linux s jádrem 2.6.21-hnd3, které je dílem open source komunity Hacking and Development. Snažím se aktivně podílet na vývoji pod přezdívkou z72ka. Toto jádro obsahuje již plnou HW podporu mého Zire72 kromě kamery. Pro zájemce jsou nejposlednější novinkou podpora Bluetooth a přepracovaný suspend. Jako prostředí mám Opie ve verzi 1.2.4 prerelease, přičemž od Opie 1.2.3 (stabilní verze) jsou již všechny palmy (včetně Folea, které je nyní Palmem zrušeno...) oficiálně podporovány. Velkým pokrokem je podpora Bluetooth ovladatelného kompletně z GUI (Marexova práce), takže není problém zapínat, vypínat, posílat, přijímat a další přes Bluetooth (a samozřejmě i přes infraport). Zde bych mohl narazit na to, že Palm stále slibuje a už hodně let nic nesplnil. Pro komunitu Hacking and Development to občas vypadalo, jako by se měla v budoucnu stát zbytečnou, ale právě se zrušením Folea nevím, zda lze Palmu v něčem věřit. Každopádně náš vývoj Linuxu je vesměs stabilní a za tu dobu, co Palm sliboval, už tu máme opravdu použitelný moderní systém. Používat Palm OS, který byl v základu dobrý pro starší zařízení, ale dnes nevyužívající potenciál HW, navíc mnoha firmami již nepodporovaný, jsem už dále nechtěl.
Hlavním důvodem k přechodu bylo to, že jsem chtěl ze svého zařízení dostat maximum, kompatibilitu a zvýšení použitelnosti díky multitaskingu. Všechny požadavky nakonec byly splněny, některé v menší a některé ve větší míře. Dnes když se přepnu do Palm OS, cítím se tak trochu bezruký. Strohé GUI (pravda s rychlejší odezvou, ale ne vždy), jen jedna běžící aplikace, fonty bez antialiasingu. Na prostředí Opie oceňuji přehlednost, dole taskbar s applety, které vždy zobrazují informace o čase, baterii a dalším, co si nakonfiguruji, a to i při běžící aplikaci bez přepínání jako v Palm OS. Dále se mi moc líbí, že lze nastavit systémový font a jeho velikost, barvu atd... bez omezení. Jako nejvýhodnější se mi nakonec osvědčil font DeJaVu o velikost 12 bodů, přičemž na displeji je dobře čitelný i font o velikost 9 bodů, ale nezdá se mi ergonomický. Antialiasing u fontů je bez komentáře, jednoznačné plus, oku lahodící. Nastavení akcí tlačítek a to včetně přiřazení dvou funkcí jednomu tlačítku (stlačení či držení) je velmi užitečné, zvláště na palmu, který tolik tlačítek nemá.
Na používání PIM jsem si zvykl rychle, v lecčem daleko předčí PIM v Palm OS, v něčem zaostávají, ale celkově odvedou stejnou práci. Na editace textů se hodí jednoduchý textový editor. Na složitější editace s možností otevření více souborů najednou poslouží výtečně TinyKate, který umí i barevně zobrazovat syntaxi snad všech myslitelných formátů (jejich výběr zabere celý displej).
Co se týče synchronizace, tak používám plugin pro Opie do OpenSync. Ale o tom se můžete dočíst i jinde. Já bych se rád zaměřil na aplikace, které jsem dnes a denně používal na Palm OS a hledal jsem rozumnou náhradu právě do Linuxu. A našel jsem je! První z nich byla čtečka eKnih. Na výběr jsem měl z Opie-reader, FBReader a JustReader. Skončil jsem u JustReaderu a to díky bezproblémovému čtení všech myslitelných formátů a všech kódování. Jen jedna věc mi u něj však vadí a to sice, že zablokuje klávesy sám pro sebe (které jsou přiřaditelné na vlastní funkce) a nelze ponechat defaultní systémové, takže aplikaci je nutno opouštět stylusem a ne pohodlněji jen stiskem klávesy.
Další věcí, kterou jsem používal na palmu, byla databáze s tajnými hesly - SecureIt. Bohužel nevýhoda SecureIt je ta, že je to pouze freeware a šifrované databáze nelze nijak rozumně exportovat. Jako linuxový protějšek jsem našel aplikaci Zsafe. Své záznamy jsem tedy musel ručně přepisovat. Zsafe je ale open-source aplikace, má i funkce exportu a importu standardních formátů, které se bohužel u free či komerčních aplikací příliš často nevyskytují, a proto snad toto přepisování bylo naposledy. Program je velmi inteligentní, umožňuje si vytvořit kategorie s vlastními políčky a to je to pravé, co jsem hledal a na Palm OS nenašel. O svá data se tedy již nemusím obávat a mám je stále při ruce. Program umožňuje mít více souborů s tajnými údaji, přičemž ke každému je jiné heslo. Při odchodu z aplikace se Zsafe samozřejmě zeptá, zda údaje uložit či nikoliv. V otevřené databázi jsou všechny položky přehledně zobrazené ve stromové struktuře (viz následující screenshot).
Občas jsem ve škole uplatnil Palm OS free prográmek s periodickoku tabulkou prvků. Jaké bylo mé překvapení, když na jsem Linuxu našel náhradu a navíc lokalizovanou do češtiny a s více možnostmi. V Linuxu je to aplikace Oxygen.
Co je na Palm OS lepší, je situace okolo her. I když, jak se to vezme. V Linuxu nemám k dispozici žádné grafické či zvukové zázraky, jakými jsou dle mého soudu třeba GTS Racing, Deadelus apod., ale mám tu spousty logických her, z čehož mám velmi rád Sokobana (který je graficky a hlavně herně velmi dobře proveden), Tetris, KillBill, šachy, puzzle a další...
Co se týče komunikace se světem, tak pro IM používám Gaim (Jabber, ICQ, AIM, MSN - já používám jen Jabber), pro IRC Opie-IRC, jako webový prohlížeč poslouží Konqueror embedded s rozhraním road, který podporuje záložky. No a to vše, co jsem právě vyjmenoval, může samozřejmě běžet najednou! Unicode už ani nezmiňuji, protože jeje beru jako samozřejmost. Pro multimédia používám kombinaci XMMS a mplayer. XMMS je přehrávač hudebních souborů, mplayer umí přehrávat vše. Nevýhodou mplayeru je fakt, že jde jen o konzolovou aplikaci (ale vězte, že pracujeme na portaci grafického frontendu). Na druhou stranu přehraje video soubory bez problémů a jako jedno obrovské plus vidím podporu titulků v externím souboru. Takže bez konverze lze přehrávat oblíbené seriály a titulky běží v černém pruhu. K tomuto je ale nutné dokopírovat fonty, které umějí dané kódování, nainstalovaný iconv a nějaká ta nastavení v configu. Ale situace je shodná se situací na desktopu a o mplayeru už bylo napsáno mnoho.
Rád bych se také zmínil o HW přínosech, které nejsou zrovna malé! Především prodloužení výdrže PDA asi o 10%. Je to způsobeno tím, že Palm OS si nechává záložní energii pro uchování paměti RAM a v tomto stavu PDA nelze zapnout. V Linuxu je situace jiná. Baterku vysaji až do dna a lze si to dovolit, protože data se ukládají na SD kartu. Podotýkám, že mluvím o Zire 72 bez NVFS, u palmů s NVFS je výdrž cca stejná.
Další HW přínos je odstranění šumu na zvukovém výstupu. Při poslouchání hudby na kvalitních sluchátkách se už jen stačí nechat hýčkat kvalitou zvuku z čipu WM9712 od firmy Wolfson Microelectronics. Šum způsobuje jeden nepoužitý zvukový kanál, který je ve všech Palm OS z nepochopitelných důvodů zesílen na maximum. Toto vylepšení zvuku se týká všech novějších modelů Palmů (Z72, T|E2, T|T5, T|X, LD, T650, T680, T700).
Na závěr bych všem chtěl říci něco o dalším vývoji Linuxu na palmech. Byli jsme připraveni na příchod Folea a to už i na úrovni některých zdrojových kódů v Opii! Palm se ale opět předvedl ve světle, ve kterém jej všichni známe. Pěkná HW platforma, z Folea mohl být výborný linuxový pomocník. S klávesnicí, velkým displejem a wi-fi byl přímo předurčen pro Linux, mohla to být taková malá obnova legendárního Sharpu Zaurus. Bohužel nic. Co se týče Trea, tak už byl iniciován odchozí hovor z Linuxu a vývoji se stále věnuje především Alex Osborne z Austrálie a u nás P3T3. Na Palmu T|X byl zprovozněn PCMCIA driver (opět Marexovo učiněním), takže je T|X připraven na dobu, až se rozlouskne záhada Marwell (wi-fi chip osazený v LD a T|X). No a na mém Zire72 se stále dějí pokusy s kamerkou, přičemž i2c sběrnice je již snad funkční (tohle dělá Sergej Lapin, ne já, takže přesně nevím). Pro příznivce balíků pro Zire72, které se snažím pravidelně sestavovat, připravuji následující verzi 0.8, ale vývojově bude znamenat velký skok, že by si skoro zasloužila označení 1.0, ale nechám ještě prostor. Bude se jednat o aktuální linuxové jádro se systémem Opie 1.2.4-pre obsahující patche ohledně ovladatelnosti Bluetooth s vestavěným konquerorem-embedded. Další novinky si zatím nechám pro sebe.
To jo, ale delaji se nejake ty kroky ke zrychleni, nejvetsi slabina a brzda je SD karta a prenos dat z ni a na ni. V soucasne dobe se kompiluje cela Opie s thumb, coz prinasi zmenseni binarek a drobne zvyseni zateze CPU, ve vysledku to ale je citelny narust rychlosti, protoze CPU ma dostatecne rezervy a je brzdeno opravdu jen kartou. Jinak co se TX tyce, tak interni NAND flash pamet je jiz pod linuxem viditelna, pevne verim ze casem se na ni bude moci nahrat cely system. Na Wi-Fi by to chtelo vice lidi.
Re: Dlouhodobé zkušenosti s Linuxem na Palmu (Hodnocení: 1) Od: scot666 (email je skrytý) - 11.09.2007 (O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Kdybych mel neomezene datove pripojeni, asi bych se bez wifi obesel, ale takhle je to moje jedine spojeni se svetem jak doma, tak v praci.
To je samozrejme. Me by na Z72 wifi taky bodla... skoda, ze USB host na Z72 nepojede (resp. jede uz ted, ale nema vyvedene kontakty), sla by pak USB wifi klicenka. Ale na TX se dockate.
Re: Dlouhodobé zkušenosti s Linuxem na Palmu (Hodnocení: 1) Od: scot666 (email je skrytý) - 11.09.2007 (O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Mas ode mne soukromou zpravu, kterou by sis asi mel precist :)
Re: Dlouhodobé zkušenosti s Linuxem na Palmu (Hodnocení: 1) Od: skenderax (email je skrytý) - 11.09.2007 (O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Je to krasny konicek, stejne jako treba staveni lodi v lahvi. Jeste par mesicu a uz ten par let stary stroj bude mit zapojene vsechny funkce, ktere mu vyrobce nadelil, nektere sice krkolomejsi nebo pomalejsi, ale hlavne ze tam bude tucnak.
Skoda Folea, tam by to bylo od vyrobce rovnou a v den prodeje. :-(
Ano, a proto me zruseni Folea opravdu mrzi... treba to nebylo to uplne prave, ale bylo to NOVE. A ja za sebe nechapu, jak je mozne, ze firma se spoustou placenych profesionalu neni sto udelat neco poradneho... a ze nebojuji poradne o sve misto na trhu a stale jen vahaji co vlastne jsou a co budou. S Linuxem se citim osvobozeny a nevadi ze HW je starsi.
Hlavne je to jeden z dukazu smutne neschopnosti Palmu jako firmy. Predstavte si, pokud by se neco takoveho trochu ucesalo, udelal se kolem toho nejaky marketing, vytvorila se kolem nejaka infrastruktura pro vyvojare, doplnilo se to o emulator stareho PalmOS (viz. drive POSE).... Darmo mluvit, soucasna situace je k placi.
Jen k tomu PalmOS emulatoru, tak mozne to je, viz zde: http://www.climov.com/zaurus/qpose/ ale ja osobne nemam cas na takoveto veci (aspon zatim). Melo by to v Opii bezproblemu bezet.
Nevim. PalmOS je genialni svou jednoduchosti a prakticnosti. Linuxova platforma uz bude jen zrcadlem windows mobile zarizeni. Navic po mych zkusenostech s linuxem neverim, ze kdy vyjde nejaky "ucesany" os, tim mene pak na mobilni zarizeni.
Me zkusenosti s Linuxem jsou vyborne (je treba pouzivat komercni distribuce nebo ty, ktere jsou s nimi pribuzne - napr. SUSE Linux Enterprise Desktop a OpenSUSE). Vy jste zase jeden z tech, kteri kdysi zkusili nainstalovat nejakou distribuci, zjistili, ze to nejsou Windows a od te doby na Linux nadavaji ?
PalmOS je ve sve jednoduchosti genialni a ja bych byl rad, pokud bych si i nadale mohl koupit zarizeni, ve kterych je. Bohuzel to vypada na jeho blizkou smrt a priznejme si - nektere veci s nim jsou dnes jiz tezko realizovatelne.
Neco zalozene na Linuxu s moznosti spoustet alespon vetsinu kdyz uz ne vsechny PalmOS aplikace by bylo skvele. Tezko se tim ale stane nadsenecky projekt, ktery je popisovan v tomto clanku - to chce zazemi nejake firmy jako byval kdysi Palm. Bohuzel po extempore s Foleem se Palmu jiz neda verit naprosto nic.
Re: Dlouhodobé zkušenosti s Linuxem na Palmu (Hodnocení: 1) Od: mha (email je skrytý) - 11.09.2007 (O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Pekny clanok.
Skusal som distribuciu z 30.5.2007 z PalmLinux.cz. Vsetko vsak bolo neskutovne pomale a padave, ze si viem tazko predstavit, ze niekto to bezne pouziva na palme. Pevne verim ze robim niekde chybu. Treba mat nejaku rychlejsiu kartu? Existuje niekde video aby som si vedel porovnat ako by to malo ficat? Alebo treba pockat na nejaku dalsiu verziui (tato ma opie 1.2.3 unstable)?
Dakujem
Me to nespadlo snad nikdy.. to vypada na spatnou kartu, ktera do dmesg hazi same I/O errory. Pak to skutecne pada jedno za druhym. Video mohu natocit, jinak nejaka starsi videa jsou tu ve foru Linux na Palm, ale dnes uz to je zase rychlejsi.
Tak to dnes bohuzel funguje. Vladne ekonomismus (jakasi ideologie, ktera povysuje obeh penez a zisk nad vsechny ostatni hodnoty) a ten produkuje nekdy velmi paradoxni a z technickeho pohledu velice smesne a podivne procesy.
Diky nemu treba dodnes jezdime v autech se zapachajicimi a malo ucinnymi spalovacimi motory - protoze zisk z prodeje ropy (a s tim spojene tlaky na ty, kteri rozhoduji) je prece dulezitejsi...
Re: Dlouhodobé zkušenosti s Linuxem na Palmu (Hodnocení: 1) Od: _dwd (email je skrytý) - 13.09.2007 (O uživateli | Poslat soukromou zprávu)
Před delší dobou jsem zkoušel do Palmu T3 dát linux, teď už nevím co to bylo za jádro a squashfs, ale vim, že při načítání, během kalibrace vůbec nenaskočilo podsvícení a kouslo se to... Tak to zkusim teda stáhnout teď znovu (nové verze), jestli už je to vychytanější...
Jsem LAMA a přesto bych si rád vyzkoušel Linux na svém T3. Uvítal bych proto nějakou pomoc, nejlépe formou článku-návodu jak na to. Hack n Dev je obrovské fórum programátorů, což nejsem a palmlinux vypadá poněkud mrtvě. :-( Pomůže někdo svou radou?
Už je tomu půl roku, co jsem na svém palmu Zire 72 definitivně přešel na Linux. Důvodů bylo více a rád bych se v tomto článku zmínil o zkušenostech, které přechod přináší, o novinkách a dalším směru vývoje.
