|
Motorola A780 aneb jak by mohl vypadat linuxový Palm OS (2. část)
|
Autor: nexus6 - 26.01.2006, 1896 čtenářů
V minulé poněkud kratší části recenze jsme se zabývali především hardwarem. V dnešní části se již budeme zabývat pro nás podstatně zajímavějším tématem. Tím je samotný operační systém, jehož spojitost s Palm OS, potažmo PalmSource, jsem již naznačil minule.
Linux, Java a co dále?
Jak jsem již zmínil dříve, Motorola A780 je postavena na platformě MobiLinux společnosti MontaVista. Základem operačního systému je linuxové jádro. K samotnému linuxu se ale uživatel vůbec nedostane, vše co vidí a může spustit je napsáno v Javě. Veškeré aplikace, které si tedy do A780 stáhnete jsou napsané v Javě. Tady se potkáváme s prvním problémem této platformy. Javových aplikací je spousta, to ano. Jenže s těmi umí dnes zacházet téměř každý mobilní telefon, na to si nemusíte pořizovat drahý smartphone. Ano, pro Motorolu A780 existují samozřejmě i speciální aplikace, které na obyčejných mobilech nespustíte, těch je ale poskrovnu. Potenciál operačního systému tak zůstává zatím značně nevyužit. Standartní softwarová výbava je sice celkem slušná, ale například podpora pouze prohlížení dokumentů Office mi již dnes nepřijde dostatečná. Nemožnost dalšího dostatečného rozšíření tedy zamrzí. Ve svém důsledku to má ale jeden nepochybně pozitivní vliv. Systém je totiž velmi stabilní a těžko jej dokážete přinutit k zatuhnutí. To, že si v tomto ohledu Motorola věří dokazuje i absence jakéhokoli resetovacího tlačítka. Pokud přeci jen zátuh nastane, je tedy nezbytné vyndat baterii.
První poznámka k budoucímu systému PalmSource a MontaVisty je tedy jasná. Je nutné zachovat zpětnou kompatibilitu s původními PalmOS aplikacemi. Nově vznikající aplikace pak klidně již mohou být psáný v Javě, nebo jakémkoli jiném jazyce, na kterém se obě strany rozhodnou stavět. Mě osobně Java nepřipadá jako nejšťastnější řešení, její rychlost je totiž diskutabilní. Nejlepší by bylo, kdyby byl celý systém co nejvíce spjat s linuxovým jádrem a GUI by bylo vytvořeno podobně, jak jej známe z linuxových distribucí pro stolní počítače.
Prostředí ne zcela neznámé, aneb neztratíme se
Uživatelské rozhraní Motoroly A780 je vcelku přívětivé. Na první pohled působí velmi elegantně a jednoduše. Do uživatelské jednoduchosti známé z PalmOS ale stále něco schází. Způsobené to je možná až trochu překombinovanými a v důsledku vlastně nedotaženými možnostmi odvládání. Vezměme to ale popořádku a prostředí Motoroly si popišme.
Základní prostředí Motoroly je poměrně jednoduché na orientaci. Je tu viditelná inspirace několika operačními systémy, výsledek ovšem není vždy naprosto přesvědčivý. V základním pohledu je k dispozici Today obrazovka, která zobrazuje události v kalendáři na daný den, poznámky a alarmy. Ve spodní části obrazovky se krčí jméno operátora a datum. Na úplně spodním okraji je pět ikon nejčastěji používaných aplikací. Bohužel jsou nejčastěji používané dle mínění výrobce, uživatelsky nijak nastavit nejdou. K dispozici tak máte rychlý přístup k nastavení profilů, budíkům, webovému prohlížeči, přehrávači RealPlayer a seznamu hovorů. Také vrchní okraj obrazovky je řešen poněkud netradičně. Nad seznamem událostí se nachází stavový řádek, kde vidíme sílu signálu, připojení přes GPRS/Edge, bluetooth, či činnost GPS. Také se zde zobrazuje stav nabití akumulátoru a aktuální čas. Nad tímto řádkem se pak nachází ještě jeden obsahující 4 ikony. Ten je asi nejdůležitější pro ovládání telefonu. Tyto 4 ikony totiž spouštějí launcher aplikací, adresář, menu zpráv a telefonní aplikaci.
Pohotovostní displej s Today obrazovkou a základními ikonami a údaji
Přinejmenším poslední ikona je tu téměř zbytečná, v teleonní aplikaci lze totiž jen vytočit číslo jeho ručním zadáním, nebo jej vybrat ze seznamu hovorů. Přitom seznam hovorů již máme pod ikonou ve spodním řádku a ručně se číslo dá vytočit při zavřeném flipu pomocí klávesnice daleko pohodlněji. Problém je ovšem v tom, že výrobce se této ikony zbavit nechce, protože nikde v seznamu aplikací ji již nejajdeme. Stejně tak i ostatní tři kolegyně - launcher, adresář a sms aplikace jako by jimi ani nebyly. Právě proto, že tyto ikony nikde jinde nenajdeme, zobrazují se v horním řádku neustále, prakticky jen ve hrách je k dispozici celoobrazovkové zobrazení. Zajímavé je, že se ale ve spoustě aplikací schová stavový řádek, který by byl daleko užitečnější. Celkově vzato je ovšem prostředí na pohled docela příjemné a dobře se v něm orientuje, to je určitě jeho výhoda. Ovšem snadnou orientaci má PalmOs vrozenou odjakživa, takže tady to berme jako nutný standart.
Různorodé ovládání - zmatení babylónských jazyků?
Prostředí tedy vypadá celkem slušně. Jak se ale ovládá? Kdybych tvrdil, že perfektně, budu lhát. Všechno funguje tak jak má pouze pokud k ovládání otevřeného telefonu budete používat výhradně pero. Pak jsou tu odlišnosti od PalmOS pouze minimální, klepnutím na ikonku launcheru se tento nastartuje a můžete vesele listovat a vybírat mezi aplikacemi. Pokud se ale rozhodnete ponechat pero zasunuté v těle přístroje, připravte se na horší chvilky. Na první pohled má sice Motorola ovladatelnost jednou rukou vyřešenu skvěle, ale již na ten druhý odhalíme, že jsou tu nějaké mouchy. Zásadní problém je, že ani jednu z aplikací z ikon v horním řádku nespustíte nijak jinak, než že ťuknete na ikonku perem, nebo prstem. Ovšem ani poté není klid. Tlačítko home, joystick a ovládací kolečko na boku totiž fungují víceméně jak se jim zachce. Pokud například jakoukoli aplikaci opoustíte tlačítkem home, jeho opětovné stisknutí jí opět spustí. Pokud touto aplikací byl například launcher, máte veliké štěstí, protože pak se již dá telefon ovládat celkem obstojně. V další nabídce se můžete bez problémů pohybovat joystickem. Ke stejnému účelu může sloužit i kolečko na boku.
Launcher a nabídka kategorií
Ovšem i onen samotný pohyb je poněkud krkolomný. Zatímco na PalmOS platformě jsme zvyklí listovat mezi kategoriemi aplikací v launcheru pomocí home tlačítka, zde se tak neděje - jeho stisk zavře launcher a vrátí telefon na today obrazovku. Mezi kategoriemi se tak listuje pohybem joysticku doleva a doprava, zatímco mezi jednotlivými položkami se pohybujete pouze pohybem joysticku nahoru a dolů. Je to velmi otravné a zdlouhavé, nechápu proč to nemůže být řešeno třeba podobně, jako u Xploru, kde se sice joystickem listuje mezi kategoriemi, ale jeho stiskem se nejprve přepneme do dané kategorie a tam se pak již můžeme pohybovat svobodně, všesměrově. Pokud se takto totiž chcete u Motoroly dostat třeba k budíku, který je v kategorii office až na posledním, dvanáctém místě, pěkně si zakvedláte joystickem.
Ještě na skok zpět k today obrazovce. Po ní se také můžete pohybovat joystickem, nahoru a dolu mezi událostmi, poznámkami a spodním řádkem s pěti ikonami aplikací. V tomto řádku pak směrem doleva a doprava zvolíte patřičný program. Jenže, to vše je možné jen tehdy, pokud jste předtím nestikli v today obrazovce tlačítko home. Pokud ano, jakékoli hýbání joystickem vám nepomůže a po today obrazovce se pohybovat nemůžete. Pokud tlačítko home stisknete znovu, jakoby zázrakem se objeví kurzor a vy opět můžete listovat. To ovšem samozřejmě za předpokladu, že jste předtím domečkem neukončili nějakou aplikaci. Otravné a složité.
Možná to nezní tak strašně, ale tyto detaily dovedou rozčílit daleko více, než kompletně chybějící jednoruční navigace v některých aplikacích u Xploru. Už vůbec se to nedá srovnávat s Treem. Zásadním problémem A780 se totiž pak stává to, že musíte neustále přemýšlet, jak v dané chvíli telefon ovládat a to silně zpomaluje práci s ním.
Rychlý jako blesk, ale také pomalý jako šnek.
Ona samotná rychlost práce s telefonem také vypadá velmi podobně, jako ovládání - jak kdy. Základní listování v launcheru, psaní SMS a podobné činnosti jsou velmi svižné. I aplikace startují dostatečně rychle, tady i ve srovnání s PalmOS není prostor pro kritiku. Ovšem zkuste si poté zalistovat v seznamu příchozích SMS. Pokud jste jen trochu rychlí a stisknete joystick směrem dolů několikrát za sebou v rychlém sledu, telefon zatuhne na aktuální zprávě, chvíli se zamyslí a pak skočí na zprávu odpovídající posunu o počet hýbnutí joystickem. Přitom třeba v kontaktech s tím není problém.
Rychlost práce ovšem také ovlivňuje jedna schopnost operačního systému. Touto schopností je multitasking. Ano, linuxová platforma od Montavisty jej narozdíl od PalmOS zvládá. Je to ale přínos? Vždyť korektně napsaná aplikace pro PalmOS dovede na pozadí fungovat taktéž, rozdíl ve funkčnosti je minimální. V čem je obrovský rozdíl je v nárocích na paměť a výpočetní výkon. Několik programů spuštěných na pozadí dokáže Motorolu pěkně zadýchat. Nepříjemný je třeba fakt, že pokud například v pozadí přehráváte MP3 a rozhodnete se změnit si tapetu v today obrazovce, telefon se vám za to odvděčí několikerým trhaným přerušením přehrávání. Domnívám se, že za takovýto nedostatek nemůže linux v pozadí, ale Java, která je prostě náročnější na výkon. Právě proto bych případný budoucí systém rád viděl jako čistě linuxový s případnou emulací PalmOS pro zpětnou kompatibilitu.
Za co ovšem linux může, je nedořešený běh aplikací na pozadí a jejich management. Totiž. Pokud aplikaci vypnete, velmi záleží na tom, jak jste tak učinili. Možností jsou spousty. První je použití námi PalmOSáky oblíbeného home tlačítka. To sice funguje, ale má to jeden háček. Aktuální aplikace se tak neukončí zcela úplně a čeká v pozadí na svoje vyvolání opětovným stiskem tohoto tlačítka. Pokud ovšem home tlačítkem ukončíte nějakou další aplikaci, máte v paměti již dva čekající programy. Přitom ten první již nijak zpátky nevyvoláte, pokud zrovna nepoužijete Task Manger, o němž se zmiňuji jen o kousek níže. Další způsob, který člověk zvyklý na PalmOS bude používat často je způsobem stejně špatným. Aplikaci totiž můžete opustit i tak, že spustíte jinou - nejčastěji tak budete činit tím způsobem, že klepnete na ikonku launcheru v levém horním rohu. Uživael zvyklý na PalmOS je tímto směrem opravdu velmmi lákán, protože tato ikona subjektivně supluje home ikonku z graffiti plošky. Pokud budete mít v ruce pero, pak takto budete určitě z počátku opouštět všechny programy. Jenže problém je v tom, že v takovémto případě se spuštěný program vůbec nezavře a běží v pozadí dál. Takto můžete mít spuštěno v pozadí programů opravdu přehršel. Ukončit je můžete pak dalším a vlastně jediným korektním způsobem zavírání aplikací. Použijete zavírací křížek jež se proslavil třeba ve Windows. Tady se ale nachází v pravém spodním rohu, aby bylo jeho použití alespoň trochu originální. Jenže potíž je právě v tom, že na takovýto způsob zavírání aplikací není uživatel PalmOS zvyklý a tak chvíli trvá, než si jej osvojí.
Programy také můžete ukončovat v Task Manageru, který je přístupný z rozbalovacího menu ukrytého pod ikonkou v levém dolním rohu launcheru. Systém ovšem také dovedete přívést k jedná neskutečné hlášce. V případě že je systémová paměť téměř zaplněna, telefon se nebojí přijít s hlášením: "System memory is almost full. Do you want to close some applications?" Pokud klepnete na OK, zjistíte, že systém je opravdu pěkně drzý. On totiž spustí launcher a vy si ony aplikace musíte vybrat a sami ukončit. Nechápu, proč systém není schopen dynamicky rozhodovat o tom, kterou aplikaci je nutné na pozadí nechat běžet a kterou klidně může ukončit.
Rozbalovací menu v launcheru s možností spuštění Task Manageru
Task Manager
Úžasná hláška o plné paměti, kterou zajisté budete nenávidět
Osobně mi přijde daleko lepší korektně napsaná aplikace pro PalmOS, která vlastně multitaskovat umí, než jakkoli napsaná aplikace, která při nepozornosti uživatele zpomaluje práci s přístrojem. Řešení by tu ovšem i přesto bylo. Zatím si jej ale neuvědomil ani jeden výrobce mobilních operačních systémů. Zkusím tedy poradit. Co kdyby se místo zavíracího křížku aplikace umístil jen minimalizační proužek. Pokud by jej uživatel stiskl, dal by tím dostatečně na jevo, že chce, aby aplikace dále běžela v pozadí. Jakékoli jiné ukončení programu by se rovnalo jeho okamžitému vypnutí, tak jak to známe z PalmOS. Je to dle mého názoru dostatečně jednoduché a přitom velmi účelné. Ponechává to svobodu rozhodování na uživateli a ten se tak nestává otrokem svého operačního systému.
Možná to vypadá, že jsem Motorolu A780 zbytečně moc kritizoval. Možná tomu tak doopravdy je. Ale platforma MobiLinux jako taková má veliký potenciál. Jejím jediným zásadním problémem je nedostupnost aplikací. Jinak se potýká s naprosto standartními problémy, které mají v různých podobách snad všechny operační systémy světa. Osobně jsem velmi zvědav, co nám PalmSource a MontaVista společně předvedou.
Předchozí část článku:
Motorola A780 aneb jak by mohl vypadat linuxový Palm OS (1. část)
|
|
|
|
| |
| Hodnocení článku |
Průměrné hodnocení: 4.57
Účastníků: 7
|
|
|
