Co tu máme dál? Velkou hromadu čtení od Alexandra Dumase - Josef Balsamo 1, 2 a 3. Tímto třídílným románem začíná velký cyklus z dějin Francouzské revoluce. Holt to byl plodný autor, ale mizerný hospodář, takže dožil v podstatě bez peněz u svého syna. Ale byl jedním z nejoblíbenějších spisovatelů své doby.
Jestli se to dá říct i o Antonu Pavloviči Čechovovi, to netuším, ale ono to není tak důležité. Přečtěte si Vykřičník a uvidíte sami, co s ním.
O Karlu Mayovi se to říct dá, a od toho si tentokrát můžete přečíst knihu Hamail.

Tedy odlehčit již není kam, ale zkusme to s humorem. Máme tady Jaroslava Haška, konkrétně jde o Čung Jungu: O bleše a císaři Ihangovi a Danas jesmo, sutra nismo.
Jedním z našich novějších autorů je Rudolf Havlík, od kterého si můžete přečíst také dva "kousky" - Děvky, ty to znaj a Co zbylo z Ráje.
Také (byť už jen na našich stránkách) stále Ostravák bloguje 28. Autor neznámý, ale dobré čtení.

Zkusme se teď na chvíli vrátit k něčemu vážnějšímu, i když ze dvou naprosto odlišných konců. Miroslav Antl píše "Gaunery nemám rád!". Není důvod mu nevěřit, pracoval jako státní zástupce a o případech, na kterých pracoval, se dočtete právě ve výše zmíněné knize.

Z úplně jiného konce je Centrum securitatis (Hlubina bezpečnosti) od Jana Amose Komenského. Zcela jistě zajímavé čtení. Pozor, na začátku je latina, nelekněte se :)