|
SuperMemo 2.0 - mýty a fakta o učení (7. část)
|
Autor: Musketeer - 15.07.2008, 12631 čtenářů
 Každý týden vám přinášíme nový díl manuálu pro některou z významných Palm OS aplikací. Tentokrát se zabýváme sharewarovým (19,95 USD) titulem SuperMemo 2.0. Dnes uzavřeme téma "Mýty a fakta o učení" odpověďmi na několik velice důležitých otázek: Kdy je nejlepší učit se? Existují pilulky na učení? Je možné si zapamatovat celou Encyklopedii Britannicu slovo od slova? Lze se učit poslechem ve spánku? Znamená stárnutí automatickou degradaci mysli? A mnohé další...
Naše "demýtizační" snahy kolem učení a mysli pokračují svou druhou zakončovací částí:
4.11. Opakuj si materiály další den po vydatném spánku
Mnoho autorů věří, že spánek upevňuje vzpomínky a že je třeba "kout železo, dokud je žhavé." Jinými slovy, navrhují, aby si subjekt vše zopakoval první ráno po včerejším naučení.
Fakt: I když je spánek klíčový pro učení a opakování pro pamatování, optimální časování prvního opakování se obvykle pohybuje až mezi 3-7 dny. Tato čísla byla získána z kalkulací týkajících se studia ideálního odstupu pro opakování. Pokud bychom se zaměřili na maximalizaci učící křivky s 95 % schopností vyvolat si předchozí údaje, pak většinu dobře formulovaného studijního materiálu bude u trénovaného studenta vhodné zopakovat právě po 3-7 dnech. Některé věci bude nutno zopakovat hned další den, jiné však mohou počkat klidně i měsíc. A to je právě ideální situace pro SuperMemo metodu a další počítačové programy optimalizující učební intervaly u různých typů znalostí. Podobný program nám totiž spočítá ideální čas opakování.
 4.12. Učení je nejlepší navečer před spaním
S ohledem na existenci výzkumu potvrzujícího důležitost spánku při učení je ve společnosti široce rozšířen i názor, že učení je nejlépe situovat právě na konec dne před samotný spánek. To má údajně zaručit, že se znalosti přes noc spánkem upevní.
Fakt: Pravdou je přesný opak. Nejlepší čas pro učení je u průměrného zdravého jedince časně zrána. Řada lidí však po ránu trpí příšernou ospalostí a cítí se velice letargická, takže se stejně učí raději večer. Tento typ osob bezesporu dosáhne lepších studijních výsledků právě večer. Dle SuperMemo týmu je prý ale i tak pro nás pořád výhodnější snažit se vyřešit svůj spací nepořádek a učit se po ránu. Je sice pravda, že pozdní učení může zredukovat interferenci paměti (t.j. snížit šanci, že se naučený materiál překryje dalšími denními podněty). Ovšem mnohem důležitějším faktorem vstupujícím do hry učení je neurohormonální stav mozku. A ten je nejlepší právě po ránu. Jedině tehdy mozek vykazuje ideální stav rovnováhy mezi bystrostí a kreativitou. Zisk v podobě rychlejšího učení ráno tak slibuje převážit veškeré výhody nočního učení.
4.13. Dlouhý spánek = skvělá paměť
Obvyklá asociace spánku a učení způsobila, že se mnoho lidí dnes domnívá, že čím déle spíme, tím zdravější budeme. Z toho se vyvozuje, že dlouhý spánek má prohlubovat a posilňovat paměť.
Fakt: Vše, co každý jedinec potřebuje pro efektivní učení, je dobře uspořádaný a odstupňovaný spánek v pravý čas a v optimální délce. Řada jedinců spí i méně než 5 hodin a přitom se budí čilí. Historie také potvrzuje existenci mnoha géniů, kteří spali málo a jenom občas si zdřímli. Dlouhý spánek může souviset s mnoha nemocemi. To je také zřejmě důvod, proč studie mortality ukazují, že 7 hodin spící lidé žijí déle, nežli ti, co spí 9 hodin. Každopádně obecně platí, že nejlepší návod na dobrý spánek je prostě naslouchat svému tělu. Jít spát, když chceme a spát tak dlouho, kolik potřebujeme. Jakmile se nám podaří chytit dobrý "rytmus" bez budíku, náš spánek může trvat kratší dobu a učební výsledky budou přesto výborné! Je to právě přirozený a zdravý rytmus spánkových cyklů, který se podepisuje na dobrém učení. Neplatí, že krátký spánek = automaticky i krátká paměť.
4.14. Alfa vlny jsou nejlepší pro učení
Nepřeberné množství softwarových rychlokurzů dnes nabízí učení v "relaxovaném stavu". Zákazníci pak vydávají značné sumy v touze po zaručené studijní metodě se zázračnými výsledky.
Fakt: Je faktem, že relaxovaný stav je pro učení zcela nezbytný. Ovšem tím je myšlena mysl nezatížená stresem, vnějšími rozptylujícími vlivy a bez únavy. Pokud jde o spojení alfa vln a učení, pak je na místě se zamyslet. Alfa vlny jsou známy svou měřitelností krátce předtím, nežli subjekt upadne do spánku. Dle SuperMemo týmu mají také souvislost spíše s přerušením zpracovávání vizuálních vjemů z okolí, nežli s potlačením jakýchkoliv stresorů. Proto možná stojí za zvážení, zda neinvestovat svoje peníze a čas raději do tvorby klidného studijního prostředí, stejně jako do schopností souvisejících se správou času, řešením konfliktů a zvládáním stresu. Zařízení pro neurofeedback (neurologická zpětná vazba) mají pro mnohé určitě svůj význam, tato problematika se však týká spíše těžkých stresových případů. Pro běžného zdravého člověka je zdaleka nejlepší sázkou na "relaxovaný stav" klidné prostředí, udržování dobré kondice, milují rodina atd.
4.15. Paměť se s věkem vždy jen zhoršuje
Stárnutí všeobecně postihuje všechny orgány. Kolem 50 % lidí přes 80 let vykazuje symptomy Alzheimerovy choroby. K názoru, že paměť nevyhnutelně s časem degraduje, je tak již jen krok.
Fakt: Je pravda, že s věkem ztrácíme neurony. Také je nezpochybnitelné, že riziko vzniku Alzheimerovy choroby se zvyšuje s věkem. Přesto vše je nutno zdůraznit, že dobře trénovaná paměť je velmi odolná a vykazuje výrazně nižší počet znaků stárnutí, nežli klouby, srdce, oběhový systém atd. Ba co víc - trénink zvyšuje náš znalostní potenciál, takže naše mentální schopnosti se s věkem mohou dokonce i zvýšit.
4.16. Rychlost učení lze zrychlit paměťovými pilulkami
 Nespočet firem dnes uvádí na trh produkty a preparáty "urychlující učení" či "prohlubující paměť".
Fakt: Do dnešního dne se nepodařilo vyvinout žádný takovýto prostředek fungující na 100 %. Většinou jsou to pouze doplňky, které nepřímo pozitivně ovlivňují paměť tím, že nás dělají zdravějšími. Řada substancí nepomáhá učení jako takovému, ale spíše celkové vitalitě - kofein, cukr, ... Ale to vše by nemělo být centrem našeho zájmu. S učením je to jako s maratonem - můžeme sice zkonzumovat nějaké ty vitamíny a povzbuzující přípravky, které podpoří naši snahu. Když jsme ale mizernými běžci, žádná magická pilulka to nevytrhne. Profesor Jim Tully zkoumající zákoutí paměti věří, že jeho CREB výzkum povede k paměťové pilulce. Jiní ale mají za to, že i v případě její existence by si lidé stejně nemohli specificky vybrat, co si pamatovat a co zapomenout. Jinými slovy, zapamatovali bychom si v daném období kromě vlastních informací i další nežádoucí detaily, které by dokonce mohly vytěsnit některé starší a důležité znalosti. Badatelé neurálních sítí znají tento problém jako dilema stability a plasticity. Je také nutno zdůraznit, že žádný medikament nikdy nemůže jít za naše fyziologické možnosti. Na druhou stranu, určitě platí, že kombinace našeho oblíbeného "posilovače" paměti s pečlivě dávkovanými opakovacími cykly bude pro naše učení velmi přínosná.
4.17. Zkušenost je nejlepší učitel
Patrně každý svéprávný jedinec nad 18 let si již ověřil v praxi, jak přínosné je učení se zkoušením a sbíráním vlastních zkušeností. Zážitky s tímto druhem učení jsou obvykle velmi silné a nevyblednou po léta. Není proto divu, že někteří vzdělavatelé věří, že by se tento styl učení měl stát monopolem v učebních technikách.
Fakt: Ano, učení se vlastní zkušeností je velmi efektivní pokud bychom mluvili o kvalitě vyprodukovaných vzpomínek. Ale na druhou stranu je tento proces extrémně náročný na čas, materiál, organizaci atp. Například zkušenost s nohou mrtvé žáby, která po doteku drátu obživne, sice bude po celý život zcela nezpochybnitelně velice jasná, ale jediný obrázek či video stáhnuté na Internetu zastane stejnou zkušenost neméně dobře a to bez nutnosti vraždit zbytečně dalšího živého tvora. Jistě se shodneme, že je také pohodlnější nacvakat svůj dotaz do vyhledávače, nežli se po nocích plížit po okolních hvozdech a patřičně maskován lovit skokany. Platí také, že člověk by se měl věnovat pouze takovým znalostem, které k něčemu jsou. Kupříkladu nebude zhola k ničemu naučit se nazpaměť manuál ke každému elektronickému spotřebiči, který si pořídíme do domácnosti. I u těch se nakonec naučíte používat pouze ty funkce, které vás zajímají. Jsou pochopitelně také zkušenosti, které bez osobního prožitku jaksi nelze realizovat. A právě ty (a jen ty) je vhodné se učit skrze vlastní zkušenost. Tím máme na mysli plavání, hraní na nástroj, vyřezávání atd.
4.18. Je možné si zapamatovat Encyklopedii Britannicu slovo od slova
Mezi lidmi kolují zkazky o osobách, které v 17 letech mluvily 56 jazyky, o jedincích, kteří si zapamatovali 100 000 veršů z knihy či ukazovali fotografickou paměť trvající roky. Žádný div, že se rozšířily mezi lidmi i názory, že podobné věci jsou možné a jejich splnění je otázkou jen té správné učební techniky.
Fakt: Zdravá, inteligentní a běžná (ve smyslu "nezmutovaná") mysl ukazuje překvapivě konstantní rychlost učení. Pokud by například v nadpise zmíněná Britannica byla prezentována jako sada dobře formulovaných otázek a odpovědí, dá se odhadnout, jak dlouho by se ji průměrný člověk učil. Řekněme, že je v Britannice 44 milionů slov. Z nich se udělá cca 6 - 15 milionů karet, které budou vyžadovat do konce provedení celé akce na 50-300 milionů opakování. To by znamenalo 25 - 700 let práce za předpokladu, že by se jedinec věnoval studiu 6 hodin denně. Ovšem to by nebyl ten hlavní problém. 2 - 5x tolik času, co vlastní memorizace, trvá připravení otázek...
Pokud chtěl někdo tvrdit, že mluví více jak padesáti jazyky se slovní zásobou 20 000 slov na každý z nich, těžko mu uvěřit. Možné je to jen hypoteticky. Naučení a opakování takového množstí výrazů by vyžadovalo intenzivní práci od rána do večera a to po celý průměrný lidský život.
4.19. Hypertext může nahradit paměť
 Velká část populace memorizováním opovrhuje. Tento proces se tak často dočká nelichotivých nálepek jako "bezmozkové opakování". Obecně tito lidé tvrdí, že memorizace je neinteligentní a málo kreativní. Mnohem důležitější je "velký obraz" viděný v globálu, kvalitní úsudek a že vlastní paměť můžeme nechat na hypertextovém odkazu.
Fakt: Asociativní paměť podtrhuje sílu lidské mysli. A hypertextové odkazy jsou její chabou náhražkou. Dvě fakta v lidské mysli se mohou objevit zároveň a přinést tak na světlo zcela novou myšlenku či originální nápad. Ten samý fakt uschovaný na Internetu je k ničemu, a to až do doby, než se ho chopí kreativní mysl. A jedině mysl mocná ve znalostech může produkovat bohaté asociace po setkání s novou informací. Prázdná mysl dospělého člověka je pro hledání neotřelých řešení a nových nápadů za pomoci Internetu přínosná podobně jako ta u batolete. Biologická neurální síť je uzpůsobena tak, že člověku daná znalost zůstane ve většině případů pouze tehdy, pokud si ji opakuje. I memorizace má tedy v procesu učení svoje místo.
4.20. Lidé se liší rychlostí zapomínání
Fakt: I když se vyskytují různé odchylky od normálu, jež mohou tento efekt způsobit, na základní biologické (synaptické) úrovni je zapomínání zhruba stejně rychlé. A navíc bez důrazu na to, jak inteligentní jinak jsme. Je ale nutno vyzdvihnout zjištění, že ten sám faktor, který umožňuje lidem učit se rychleji, jim zároveň poskytuje schopnost zapomínat později. Pokud se učíte s metodou SuperMemo, pak víte, že položky mohou co do obtížnosti variovat mezi velmi obtížnými k naučení a velmi snadnými. Ty těžší zapomínáme rychleji a vyžadují tudíž rychlejší opakovací intervaly. Klíčem k učení a pomalému zapomínání je správná reprezentace dat (i.e. jak je daná znalostní otázka formulována).
4.21. Učení během spánku je přínosné
Další "hit" moderní doby - spousta učebních programů dnes slibuje učení během spánku, čímž ušetříme roky života.
Fakt: Je možné si uschovat do paměti některé vzpomínky generované během spánku (sny, halucinace při usínání a probouzení, ...), ovšem je takřka nemožné tento proces využít pro učení. Objem znalostí, který jsme do sebe schopni během spaní dostat, je zcela minimální. A aby toho nebylo málo, učení během spánku se může podepisovat na kvalitě samotného spánku.
Učení během spánku je nesmíme zaměňovat s přirozeným procesem upevňování paměti, ke kterému dochází během spánku. Tento proces ale probíhá za kompletního vyloučení vnějších vjemů a zatím není známa cesta, jak z tohoto stavu získat nějaký benefit pro učení. Názor SuperMemo týmu je jednoznačný - učení během spánku není jen ztráta času a peněz, může to být dokonce i nezdravé.
Pokračování článku:
SuperMemo 2.0 - jak znalosti správně formulovat? (8. část)
SuperMemo 2.0 - jak znalosti správně formulovat? (9. část)
SuperMemo 2.0 - jak znalosti správně formulovat? (10. část)
SuperMemo 2.0 - často kladené otázky (11. část)
SuperMemo 2.0 - začínáme pracovat s databázemi (12. část)
SuperMemo 2.0 - detaily databází (13. část)
SuperMemo 2.0 - jak na testy? (14. část)
SuperMemo 2.0 - drillujeme drilly (15. část)
SuperMemo 2.0 - hrajeme si s kartami (16. část)
SuperMemo 2.0 - hrátky s kartami podruhé (17. část)
SuperMemo 2.0 - detaily karet (18. část)
SuperMemo 2.0 - editace karet (19. část)
SuperMemo 2.0 - prohlížíme karty (20. část)
SuperMemo 2.0 - práce s kategoriemi (21. část)
SuperMemo 2.0 - prohledáváme data (22. část)
SuperMemo 2.0 - šablony (23. část)
SuperMemo 2.0 - zálohy a importy dat (24. část)
Předchozí části článku:
SuperMemo 2.0 - mýty a fakta o učení (6. část)
SuperMemo 2.0 - co je nového v poslední verzi? (5. část)
SuperMemo 2.0 - co je nového v poslední verzi? (4. část)
SuperMemo 2.0 - pár zásad pro kvalitní trénink (3. část)
SuperMemo 2.0 - významový slovník aneb ''O čem je a bude řeč'' (2. část)
SuperMemo 2.0 - co to je vlastně to SuperMemo? (1. část)
|
|
|
|
| |
| Hodnocení článku |
Průměrné hodnocení: 4.6
Účastníků: 5
|
|
|
