Začneme rovnou tím experimentem - byl to týden Karla Maye. Tedy kdyby to bylo v květnu, mohli jsme uvést první oficiální Máyový týden, ale stalo se a nakonec trocha Máyové pohody v říjnu taky není k zahození. Co jsme tedy dali v plen? Černé oko, Červenomodrý Metuzalém, Duch Llana Estacada, Old Firehand, V dračí propasti a nakonec Ve stínu palem. Ano, to všechno je Karel May.

To ale nebylo z říjnové nadílky všechno. Máme i hodnotnější čtení. Pardon, ale je to tak. Tak třeba Zločin a trest od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Pochmurné a podle lidí co to četli pořádně těžké (těžké jako těžké jídlo na večer), ale je to klasika, takže co naděláme. Pro mě osobně ruští autoři nejsou, já jsem si chándru užil při stavbě rodinného domu... a mimochodem, budete-li hledat duševní rovnováhu, tak zkuste raději v Číně, tedy přesněji v Číně minulosti. Co byste řekli na základní dílo taoismu - Tao-Te-Ťing? Lao-C je taky klasik, i když v našich končinách není moc čtený. Škoda.

Vykompenzujme to zase na druhou stranu, co vy na to? Soumrak model a Friedrich Nietzche. Bum. A jsme zase v Evropě, která své bohy pohřbila v multikulturním prostředí, které je někdy tak moc multi-kulti, že samo neví, co vlastně je. A strom, který má vydržet, musí mít pevné kořeny. O těch našich můžeme něco málo zjistit v Herodových Dějinách.

A zase jsme ujeli někam do vážného, hergot. Tak ještě naposledy - Jan Cimbura (Jindřich Šimon Baar) a historie česká - a rychle zase k zábavě. O čem jsou Kumpáni nevím, ale napsal to Robert Louis Stevenson a tím pádem by to nemělo být špatné čtení, kdo by si nevzpomněl na Ostrov pokladů. Z modernější doby pak máme něco detektivního: Lovec hlav od Edgara Wallace.

Ještě více pobavit se dá u Julese Verna a Matyáse Sandorfa, nového hraběte Monte Christa. Tedy on ten příběh zase tak moc veselý není, ale je to Verne a to stačí, je to dobrodružné a o to jde.

A komu by to nestačilo, Ruleta paní Felicis a Hanina Veselá bude zcela určitě příjemné čtení, protože Hanina je vyzkoušená autorka a píše moc dobře.

Vem to nešť - ještě se vrátíme k vážnému čtení. Miroslav Vejlupek nám představí další části velkého příběhu. Sám píše, že nejsou malé a velké příběhy, že jsou buď všechny malé nebo všechny velké. A když na to máte oko, tak se zkrátka v životě nudit nebudete. Čtěte a užívejte si: Země podvedená III - Do nejvyššího poschodí duše a Země podvedená IV - Gloria.