Nezdržujme a pojďme na to. Hned na začátku pátá část Hrabě de Monte Christo 5 od Alexandra Dumase - to pro ty, kdo už mají přečteny předchozí části a čekají netrpělivě na další.

Karel May a Lovci lidí nebo Rudyard Kipling a Knihy džunglí by měli saturovat příznivce dobrodružné četby. Klasiku poklidnou (skoro bych řekl "domácí bramboračku") zastupuje Božena Němcová a V zámku a v podzámčí . Homéra jsme tu ještě neměli, tak zkusme třeba... třeba Íliad. Je to dost dobré pro Palmknihy? Je to dost dobré pro čtenáře?

Zato Konráda Lockera jsme tu už párkrát měli, a máme zas. Krev. Někdy není jasné, kde jsou hranice reality... a to může být na realitě docela zajímavé.

Další povídání o Japonsku od Josefa Dolejšího je zčásti o našem krajanovi a moravském rodákovi Ervínu hraběti Dubském z Třebomyslic. Poslední svědek samurajské slávy nám může zprostředkovat konec jedné slavné éry japonských dějin.

Pokud se radši zasmějete, zkuste Pohádku o slepičce a kohoutkovi od Engeora nebo něco od Jaroslava Haška - Badatelé neznáma nebo Baluškova zrada. Tedy u toho Haška bez záruky, to je někdy dost šibeniční humor. Ale to jistě víte.

Kdo je Edgar Wallace? Takhle jsem se zeptal, když jsem zjistil, že na Palmknihách vyšly Když gangsteři ovládli Londýn a Plíživá smrt. Prý je to blbá otázka, protože kdo čte detektivky... OK, no to já právě nečtu. Hmm, tak nic. Takže jestli čtete detektivky... tak si poslužte.

Tak si říkám, že dát do jednoho odstavce Školáka Káju Maříka - Díl 1. (Felix Háj) a Antikrista (Friedrich Nietzche), je hodně odvážné. Už proto, že Nietzsche je jiná klasa... ale přišlo mi to zajímavé. Ten kontrast... Ten brutální kontrast...

Ještě bych vypíchl fantasy Osamělý bůh na nebesích od Michal Češka... a to bude pro tentokrát vše.

Tak zase příště.